Jihočeské matky

1. Kapacita vetrne energie ve Spanelsku vzrostla v roce 2002 o 44 procent

Kapacita vetrne energie ve Spanelsku vzrostla v roce 2002 o 44 procent na 4 830 MW. Asociace sdruzujici producenty obnovitelne energie oznamila, ze Spanelsko v minulem roce navysilo svoji instalovanou kapacitu o 1 493 MW, coz z ni ucinilo druheho nejvetsiho producenta vetrne energie hned po Nemecku, jehož celkova instalovaná kapacita dosahla 12 001 MW. Spanelsko se zaroven posunulo pred Spojene staty s kapacitou 2 685 MW. Podle průmyslové skupiny UNESA 4 830 MW predstavuje mene nez 8 procent celkove spanelske kapacity ve vysi 62 034 MW. Do roku 2011 by chtela spanelska vlada zvysit kapacitu produkce vetrne energie na 13 000 MW jako soucast zavazku prijatych v ramci Kjotskeho protokolu. Rozhodnuti spanelske vlady omezit garanci vykupnich cen vetrne energie by vsak mohlo ohrozit rust vetrneho sektoru v nadchazejicich letech.

2. Nemecka vlada chce zmenit system dotaci obnovitelnym zdrojum

Nemecke noviny Tageszeitung prinesly zpravu o tom, ze Nemecko planuje zmeny ve svem rozsahlem systemu podpor obnovitelnych zdroju. Tageszeitung uvedl, ze dotace vetrnym farmam v priznivych lokacich bude omezena, ale ze termin, do ktereho budou moci vsichni producenti vetrne energie na mori uplatnovat narok na podporu bude prodlouzen z roku 2006 do roku 2010. Prodlouzeni terminu tak dava prumyslu cas k rozvoji dalsich vetrnych turbin o celkove kapacite 5 MW.

3. Velka Britanie poskytne financni prispevek 11 projektum na vyuziti biomasy ve vysi 4,2 milionu liber

Britske ministerstvo prumyslu a obchodu vyclenilo 4,2 milionu liber na 11 projektu na vyuziti biomasy, aby tak podporilo vyrobu tepla a elektriny z obnovitelnych zdroju. Britsky ministr se nechal slyset, ze tyto financni prispevky jsou klicove pro rostouci zajisteni energetickych potreb z obnovitelnych zdroju. Velka Britanie si stanovila cil zvysit vyrobu elektricke energie z obnovitelnych zdroju na 10 procent do roku 2010 z nynejsich 2,6 procent.

4. Belgicti pravnici souhlasi se zavrenim jadernych elektraren

Belgie prijala zakon o zavreni sedmi jadernych reaktoru do roku 2025 a zavazala se tak, ze nebude v budoucnu vyuzivat jadernou energii. Tento krok je velmi kontroverzni vzhledem k tomu, ze Belgie ziskava temer 60 procent elektriny prave z jadernych elektraren. Belgicka vlada však hodla v budoucnu investovat do rozvoje solarni, vetrne a jine obnovitelne energie. Uvede do provozu rovnez vice plynaren, aby vyrovnala energetickou ztratu zavrenim jadernych elektraren.

5. Slapova elektrarna v Severn Estuary ve Velke Britanii

Velka Britanie by mela znovu zvazit vystavbu velke slapove elektrarny napric Severn Estuary vzhledem ke snizeni nakladu na jeji vystavbu. Plan vystavby slapove elektrarny, ktery byl uznan pred 16 lety jako neekonomicky, by mel byt prehodnocen a napomoci Velke Britanii ve snizeni emisi sklenikovych plynu. Elektrina vyrobena v teto elektrarne by se rovnala elektrine vyprodukovane v osmi velkych elektrarnach.

6. Britska elektrarna na stepku ziskala 2 miliony liber od statu

Velka Britanie udelila financni prispevek ve vysi 2 milionu liber demonstracni elektrarne na biomasu v jihozapadni Anglii s cilem podporit rozvoj zelene energie a omezit emise sklenikovych plynu. Zapojeni co nejvetsiho potencialu biomasy do vyroby energie, prispeje vyznamnou merou k dosazeni vytyceneho cile vyroby energie z obnovitelnych zdroju ve vysi 10 procent do roku 2010.

7. Nizozemci zvysuji po vlne nevole podporu obnovitelnym zdrojum

Nizozemska vlada vcera oznamila, ze zvysi dotace obnovitelnym zdrojum, pote co se zvedla vlna kritiky ze strany elektrarenskych firem a ekologickych organizaci kvuli predchozim prilis skromnym navrhum podpor. Pravicova vlada, pote co se ujala vlady, navrhla presunout dotace od spotrebitelu smerem k vyrobcum a radikalne snizit jejich uroven s cilem zmensit deficit statniho rozpoctu, ktery mel v roce 2003 dosahnout 2,2 miliard euro.

8. Nemecky trh vetrne energie se zvysil v roce 2002 o 22 procent

Nemecka asociace pro vetrnou energii Bundesverband Windenergie (BWE) zverejnila na svych webovych strankach, ze pocet instalovanych vetrnych turbin v Nemecku vzrostl v roce 2002 o 22 procent. Celkova kapacita vetrne energie v Nemecku dosahla 12 001 MW na konci roku 2002. Nemecko je tedy daleko nejvetsim trhem s vetrnou energii a radi se tak pred USA a Spanelsko. Vetrna energie je rychle se rozvijejicim energetickym sektorem zejmena proto, ze umoznuje statum snizit jejich emise sklenikovych plynu.

9. Rakousko zacalo oznacovat puvodem zelenou a sedou energii

Od 1. ledna 2003 jsou vsichni vyrobci elektriny v Rakousku povinni zverejnit informace o tom, kde a jakym zpusobem energii vyrabi. Do konce roku 2003 museli vyrobci zverejnit pouze procentni udaje o podilu jednotlivych energetickych zdroju na vyrobe. Rakousko je prvni zemi, ktera vyzaduje, aby veskera vyrobena energie byla oznacena puvodem. V Dansku se tento system teprve buduje. Nicmene do rijna tohoto roku musi vsechny clenske zeme Evropske unie oznacit elektrinu z obnovitelnych zdroju.

10. Zeme EU neplni termin pro odevzdani zprav s indikativnimi cily OZE: Rakousko dobrovolne zvysuje podil obnovitelnych zdroju na elektricke energii

Prestoze to legislativa Evropske unie vyzaduje, clenske staty doposud nezverejnily zpravy, ve kterych mely stanovit narodni indikativni cile pro obnovitelne zdroje. Evropska asociace pro vetrnou energii si stezovala, ze temer zadna zeme nesplnila pozadavek Evropske unie na zverejneni svych indikativnich planu. Asociace oznamila ve svem casopise, ze doposud malo zemi tak ucinilo a vyzyva Evropskou komisi, aby tlacila na vlady tech zemi, ktere zpravy jeste nezverejnily. Evropska komise oznamila, ze obdrzela zpravy od temer poloviny zemi. Ve stejnou dobu oznamila rakouska vlada svuj novy cil v oblasti obnovitelnych zdroju. Chce zvysit podil obnovitelne elektriny ze 72 procent na 78 procent do roku 2008, coz je o dva roky drive nez stanovuje smernice EU.

11. Novy vetrny projekt spolecnosti Nuon prinese obnovitelnou energii 41 000 domacnosti

Minuly tyden společnost Nuon zahajila doposud nejvetsi vetrny projekt v Nizozemi. Projekt, který dosahuje kapacity 54 MW, prinese obnovitelnou energii 41 000 domacnosti. Projekt byl nastartovan firmou Nuon ve spolupraci s 23 farmari. V polovine roku by mělo byt vsech 32 turbin o vysce 80 metru v provozu. Celkove investicni naklady cini 65 milionu eur. Byla rovnez pridelena dotace ve vysi 3,26 milionu eur.