Jihočeské matky
občanské sdružení
ZEMĚ NEŘEŠITELNÝCH PROBLÉMŮ
30.3.2007
Autor: Jaroslava Brožová
V takové zemi zřejmě žijeme, jak jsem se opět v poslední době přesvědčila na semináři,
věnovaném prevenci požárů skládek komunálního odpadu, který v březnu pořádala Calla.
Podmínkou jeho uspořádání na krajském úřadě byla nekonfliktnost jeho průběhu, zejména
pak neadresnost kritiky vůči společnosti ASA, provozující velkoskládku v Lišově.
Konfliktní je ovšem už samo naše nakládání s odpadem, o němž se léta diskutuje, přičemž důsledné řešení je v nedohlednu.
Požáry na skládkách, jak jsme se z většiny referátů dověděli, je prý nezbytné považovat za nutné zlo, neboť:
- velké těleso skládky může zapalovat i blesk a přírodě neporučíme (úřednice krajského
úřadu)
- v Lišově hoří často, ale zcela neškodně a je to prý pod kontrolou (zástupce firmy ASA)
- v Růžově možná bude také hořet často, protože velké skládky prostě nelze uhlídat
(zástupce firmy Pedersen)
- v Písku ve Vydlabech občas také hoří, ale zcela ojediněle. Lze to uhlídat, když je skládka
relativně malá, protože písecký odpad se inteligentně sváží a třídí, nerecyklovatelné složky
se předpisově těsní a překrývají. Rizika požárů jsou tak minimalizována, provozovatel
skládky ovšem, lidově řečeno, „nenarejžuje“ tak velký zisk, neboť překryv inertním
materiálem ubírá skládce na kapacitě (vedoucí odboru životního prostředí v Písku)
- jenže Píseckým se to prý mluví, když mají malou skládku (zástupce firmy ASA)
- k realizaci moderní recyklační linky pro České Budějovice se teprve zpracovává projekt
(úřednice krajského úřadu)
- můžeme být rádi, že u nás nemáme tak obří skládky jako v Hongkongu, Japonsku či Utahu
v USA, dokonce buďme rádi , že se vůbec odpad někam odváží, to kdybychom např. žili
v Africe.... (zástupce firmy Pedersen)
- nelze účinně kontrolovat a specifikovat, co se na velkou skládku doveze, protože vjezdů je
několik (zástupce firmy ASA)
- nelze vypudit nepovolané osoby, které na skládkách vyhledávají zpeněžitelné suroviny,
zejména kovy, opalují izolaci z kabelů a přitom často vznikne požár (zástupce firmy ASA)
- přivolaná policie „nekoná“, nebo ji ani přivolat nelze, u nás na tyto případy nelze aplikovat
zákon o obecném ohrožení (zástupce firmy Pedersen)
- odborná laboratoř, která měří únik toxických plynů při požáru skládky, může být přizvána
pouze rozhodnutím velitele zásahu (zástupce hasičů)
- měří se pouze přímé škody na zdraví či akutní rizika, nikoliv zátěž životního prostředí při
opakovaných menších požárech (zástupkyně Státního zdravotního ústavu)
- kdybychom měli spalovnu, tedy kdyby se „nestopla“ Karolína v Mydlovarech, bylo by míň
problémů se skládkami (úřednice krajského úřadu)
- a nakonec výrok, který by mohl kandidovat i na „zelenou perlu“:
„Skládku mohou zapalovat někdy i někteří občané, kteří se obávají, že jejím umístěním
v sousedství může být poškozeno životní prostředí“ (přednášející hasič)
Účastník semináře si z jeho průběhu odnesl „hřejivý“ pocit, že příslušné zákony a předpisy
jsou dosti protichůdné a že jednotlivá pracoviště, která by se měla zabývat prevencí požárů
skládek a řešením nedostatků, mají nevyjasněné kompetence. Dále že ti, kdo bydlí vedle často
hořící skládky, mají smůlu a nikde se nedovolají nápravy. Také ještě, že písecké nakládání
s odpadem je v kraji ojedinělou raritou, z níž si kraj, ani největší původce odpadů město České
Budějovice, zřejmě nehodlají vzít příklad. A nakonec, že v ekonomickém zájmu velkých
provozovatelů skládek není snižovat objem naváženého odpadu a tím i rizika požárů.
V posledních měsících (od listopadu 2006 do března 2007) sužovalo obyvatele Českých Budějovic cca 30 loupežných přepadení chodců, často i za bílého dne. Policie státní i městská účinně zasáhnout neuměla, nakonec byl jeden z „lapků“ přichycen a zneškodněn srdnatým cyklistou. Jak ale řešit občanskou „svépomocí“ bezradnost či neochotu státních, obecních i podnikatelských „odpadářských“ institucí mne bohužel nenapadá.
V březnu 2007 Jaroslava Brožová
věnovaném prevenci požárů skládek komunálního odpadu, který v březnu pořádala Calla.
Podmínkou jeho uspořádání na krajském úřadě byla nekonfliktnost jeho průběhu, zejména
pak neadresnost kritiky vůči společnosti ASA, provozující velkoskládku v Lišově.
Konfliktní je ovšem už samo naše nakládání s odpadem, o němž se léta diskutuje, přičemž důsledné řešení je v nedohlednu.
Požáry na skládkách, jak jsme se z většiny referátů dověděli, je prý nezbytné považovat za nutné zlo, neboť:
- velké těleso skládky může zapalovat i blesk a přírodě neporučíme (úřednice krajského
úřadu)
- v Lišově hoří často, ale zcela neškodně a je to prý pod kontrolou (zástupce firmy ASA)
- v Růžově možná bude také hořet často, protože velké skládky prostě nelze uhlídat
(zástupce firmy Pedersen)
- v Písku ve Vydlabech občas také hoří, ale zcela ojediněle. Lze to uhlídat, když je skládka
relativně malá, protože písecký odpad se inteligentně sváží a třídí, nerecyklovatelné složky
se předpisově těsní a překrývají. Rizika požárů jsou tak minimalizována, provozovatel
skládky ovšem, lidově řečeno, „nenarejžuje“ tak velký zisk, neboť překryv inertním
materiálem ubírá skládce na kapacitě (vedoucí odboru životního prostředí v Písku)
- jenže Píseckým se to prý mluví, když mají malou skládku (zástupce firmy ASA)
- k realizaci moderní recyklační linky pro České Budějovice se teprve zpracovává projekt
(úřednice krajského úřadu)
- můžeme být rádi, že u nás nemáme tak obří skládky jako v Hongkongu, Japonsku či Utahu
v USA, dokonce buďme rádi , že se vůbec odpad někam odváží, to kdybychom např. žili
v Africe.... (zástupce firmy Pedersen)
- nelze účinně kontrolovat a specifikovat, co se na velkou skládku doveze, protože vjezdů je
několik (zástupce firmy ASA)
- nelze vypudit nepovolané osoby, které na skládkách vyhledávají zpeněžitelné suroviny,
zejména kovy, opalují izolaci z kabelů a přitom často vznikne požár (zástupce firmy ASA)
- přivolaná policie „nekoná“, nebo ji ani přivolat nelze, u nás na tyto případy nelze aplikovat
zákon o obecném ohrožení (zástupce firmy Pedersen)
- odborná laboratoř, která měří únik toxických plynů při požáru skládky, může být přizvána
pouze rozhodnutím velitele zásahu (zástupce hasičů)
- měří se pouze přímé škody na zdraví či akutní rizika, nikoliv zátěž životního prostředí při
opakovaných menších požárech (zástupkyně Státního zdravotního ústavu)
- kdybychom měli spalovnu, tedy kdyby se „nestopla“ Karolína v Mydlovarech, bylo by míň
problémů se skládkami (úřednice krajského úřadu)
- a nakonec výrok, který by mohl kandidovat i na „zelenou perlu“:
„Skládku mohou zapalovat někdy i někteří občané, kteří se obávají, že jejím umístěním
v sousedství může být poškozeno životní prostředí“ (přednášející hasič)
Účastník semináře si z jeho průběhu odnesl „hřejivý“ pocit, že příslušné zákony a předpisy
jsou dosti protichůdné a že jednotlivá pracoviště, která by se měla zabývat prevencí požárů
skládek a řešením nedostatků, mají nevyjasněné kompetence. Dále že ti, kdo bydlí vedle často
hořící skládky, mají smůlu a nikde se nedovolají nápravy. Také ještě, že písecké nakládání
s odpadem je v kraji ojedinělou raritou, z níž si kraj, ani největší původce odpadů město České
Budějovice, zřejmě nehodlají vzít příklad. A nakonec, že v ekonomickém zájmu velkých
provozovatelů skládek není snižovat objem naváženého odpadu a tím i rizika požárů.
V posledních měsících (od listopadu 2006 do března 2007) sužovalo obyvatele Českých Budějovic cca 30 loupežných přepadení chodců, často i za bílého dne. Policie státní i městská účinně zasáhnout neuměla, nakonec byl jeden z „lapků“ přichycen a zneškodněn srdnatým cyklistou. Jak ale řešit občanskou „svépomocí“ bezradnost či neochotu státních, obecních i podnikatelských „odpadářských“ institucí mne bohužel nenapadá.
V březnu 2007 Jaroslava Brožová
Kategorie článků
Jihočeské matky
Hledání
Kontakt
Adresa
Karla Buriana 1288/3
České Budějovice
370 01
mobilní telefon
+420 603 516 603