Jihočeské matky

V současné době odvádí provozovatel jaderných elektráren u nás ze zákona 0,05 Kč za vyrobenou kilowatthodinu. Tato částka zahrnuje prostředky určené na nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Vedle toho musí provozovatel vytvářet rezervu na likvidaci jaderné elektrárny, která byla stanovena státem - u elektrárny Temelín na 11,12 miliard Kč a na likvidaci elektrárny Dukovany 12,52 miliard Kč, kterou samozřejmě ČEZ, a. s. kalkuluje ve svých cenách elektřiny.

"Podle prvních praktických zkušeností s likvidací jaderných elektráren v zahraničí jsou tyto částky několikanásobně podhodnoceny. Navíc, pokud by elektrárna z nějakého důvodu nebyla v provozu po celou dobu její plánované životnosti, provozovatel nestihne plánovanou částku na likvidaci elektrárny shromáždit", říká Daniela Magersteinová ze sdružení Jihočeské matky.

Jako ilustrativní příklad toho, jak obtížné je v dlouhodobém časovém horizontu odhadnout finanční náklady může sloužit německá jaderná elektrárna Niederachbach (viz příloha tiskové zprávy). V roce 1978 byl odhad nákladů na její likvidaci 70 miliónů marek, v roce 1986 100 miliónů marek, v roce 1987 165 miliónů marek, v roce 1992 220 miliónů marek, 1995 280 miliónů marek, což je čtyřnásobek původně plánované sumy. Je to také o 50 miliónů marek víc, než stála stavba samotné jaderné elektrárny.

„Dnes ze všech stran slyšíme, jak velkou částkou doplácí spotřebitelé elektřiny na podporu obnovitelných zdrojů energie a jak je naopak jaderná energie levná. Bylo by žádoucí zamyslet se konečně také nad tím, kolik budeme v budoucnu muset připlatit za likvidaci vysloužilých jaderných elektráren,“ dodává Monika Machová Wittingerová.

Kontakty:

Daniela Magersteinová, tel.: 603 532 067

Příloha: Výňatek z rešerše sdružení Jihočeské matky „Budou tu s námi na věky? - Likvidace jaderných zařízení – velká neznámá“, srpen 2003:

Jaderná elektrárna Niederachbach byla postavena v letech 1966 až 1972 v Niederachbachu u Landshutu v Dolním Bavorsku.

V provozu byla v době od roku 1972 až 1974. Z ekonomických a technických důvodů byla v roce 1974 definitivně odstavena. Už ve fázi uvádění do provozu se objevily první technické problémy – s parogenerátory, trhlinami v materiálech. Ve zkušebním provozu docházelo k výkyvům ve výkonech a mezi lety 1972 a 1974 dodala elektrárna takové množství energie, které odpovídá plnému výkonu elektrárny za 18 dní. Náklady na stavbu a provoz jaderné elektrárny dosáhly do té doby výše 232 miliónů marek.

Elektrárna byla nejprve odstavena a sedm let zde stála jako nefunkční atomová ruina. V roce 1981 byla na tři roky zakonzervována, poté co byla odstraněna těžká voda, chlazení a palivové články. Radioaktivní inventář byl uzavřen do bezpečnostních nádob. Náklady na zakonzervování, ostrahu a dohled nad radiační ochranou stály provozovatele ročně 1 milión marek.

Ve druhé fázi došlo k demontáži na zelenou louku. Žádost o demontáž na zelenou louku podalo centrum pro jaderný výzkum Karlsruhe (Kernforschungszentrum Karlsruhe GmbH – KfK) jako majitel zařízení a firmy Noell s. r. o., Würzburg a NIS, Nukleární inženýrský servis s. r. o. Hanau jako příjemci zakázky v roce 1980. Celkem 8 let trvala příprava povolovacích podkladů a vlastní povolovací proces. Vedle chybějících předpisů byly příčinou dlouhého povolovacího procesu spory s městem Landshut a s občanskými iniciativami. Odpůrci se obávali radioaktivního zamoření životního prostředí a poukazovali na enormní náklady na odstranění. Mezi odstavením reaktoru a zahájením demontáže uběhlo 13 let.

V roce 1987 byly zahájeny práce na demontážích všech radioaktivních materiálů a stavebních dílů. Tato radioaktivní zátěž představuje 522 tun oceli, 623 tun betonu a 200 tun sekundárního odpadu. V roce 1988 musely být demontážní práce přerušeny, protože došlo k úniku radioaktivního tritia. Technické problémy byly i při demontáži jádra reaktoru. Plány a nákresy nesouhlasily se skutečností. Jaderný odpad byl poté odvezen k meziskladování do Karlsruhe a odtud má být převezen do úložiště (není dosud v Německu v provozu).

Poté bylo uděleno povolení pro stržení neradioaktivní betonové obálky. Demontáž a úplné odstranění jaderné elektrárny byly ukončeny v roce 1995, tedy 21 let po odstavení elektrárny.

Celkové náklady na odstranění jaderné elektrárny dosáhly 280 miliónů marek. Zajímavý je vývoj odhadu nákladů – v roce 1978 byl odhad 70 miliónů marek (cca 1 miliard Kč), v roce 1986 100 miliónů marek (cca 2 miliard Kč), v roce 1987 165 miliónů marek (cca 3 miliard Kč), v roce 1992 220 miliónů marek (cca 4 miliard Kč), 1995 280 miliónů marek (cca 5 miliard Kč), což je čtyřnásobek původně plánované sumy. Je to také o 50 miliónů marek (cca 900 miliónů Kč) víc, než stála stavba samotné jaderné elektrárny.