Jihočeské matky

1. Sdružení nebylo přizváno k připomínkování dokumentace, neobdrželo posudek.

Naše sdružení se již od roku 1995 účastní správních řízení na MAPE Mydlovary a dlouhodobě se problematikou odkališť zabývá. Při jednáních se s. p. Diamo i s MŽP jsme iniciovaly konání EIA. Přesto jsme od MŽP neobdržely vyrozumění o tom, že proces EIA byl již zahájen. Neobdržely jsme ani příslušnou dokumentaci EIA či alespoň informaci o konečném termínu pro podání připomínek k této dokumentaci. O situaci jsme informovaly dopisem MŽP - odbor posuzování vlivů dne 30. 8. 2001. Poté jsme obdržely informaci o veřejném projednání posudku, avšak bez posudku samotného. Ten jsme si pro studium musely opatřit jiným způsobem. Dokumentaci i posudek jsme prostudovaly a podáváme následující připomínky a podněty.

2. Celkové hodnocení dokumentace:

Dokumentace je rozsáhlá, často nepřehledná, s mnoha nadbytečnými údaji, nerozlišuje mezi podstatnými a vedlejšími fakty. Má převážně popisný a informativní charakter. V tomto smyslu je i pro nás cenná, protože některé informace byly pro nás nové a bude je možno využít v dalších správních řízeních na MAPE, kterých se budeme účastnit. Celkově však souhlasíme s autorem posudku, že se jedná spíše o encyklopedii než o hodnotící studii vlivů na životní prostředí.

Za závažný nedostatek dokumentace považujeme to, že se autor seriózně nezabýval řešením kontaminace podzemních vod (návrhy nejsou propracované a sám autor je odmítá jako hypotetické). Kontaminaci podzemních vod má řešit stávající způsob sanace odkališť zvnějšku v kombinaci se sanací Trianglu. To považujeme za zcela nedostatečné. Na rozdíl od zpracovatele posudku požadujeme detailní a aktuální dopracování celkové hydrogeologické studie zájmového území, nikoli jen studii rizika výronů kyselých vod z bývalého uhelného dolu na tělesa odkaliště KIII. Viz dále kap. 5A.

Z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel autor dokumentace nenavrhuje žádná opatření, odmítá provádění zdravotních studií o malých dávkách na zdraví obyvatel, navrhuje pouze rozšířit monitoring (to hodnotíme jako správné) a provádět komplexní hodnocení radiační zátěže v intervalech minimálně 5 let.

To je nedostatečné. Chybí komplexní opatření, jak zmírnit dopady radiační zátěže, např. prioritní sanací nejkritičtějšího kalojemu KI, kompenzací škod obyvatelům, dočasnými stavebními uzávěrami v nejexponovanějších místech, pravidelnými lékařskými kontrolami kritických skupin obyvatel v Mydlovarech a Olešníku. Autor bohužel netrvá ani na zákazu používání vody ze studní.

Cílem dokumentace je popis důležitých rizik z hlediska vlivu na životní prostředí a návrh konkrétních limitujících, ochranných a kompenzačních opatření, která musí být zohledněna v dalších projekčních stupních. Vzhledem k tomuto zákonnému požadavku však shledáváme, že cíl nebyl naplněn. V dokumentaci došlo pouze k obhájení stávajícího postupu sanačních a rekultivačních prací.

3. Celkové hodnocení posudku:

Posudek upozornil podle našeho názoru na zásadní problémy dokumentace a v tomto smyslu s ním v mnoha bodech souhlasíme. Souhlasíme např. s potřebností samostatných posouzení EIA, např. pro Chemickou úpravnu nebo pro sanaci odkaliště KIVE a obecně souhlasíme s nutností opakovat proces EIA v pravidelných intervalech i pro dlouhodobější proces sanací odkališť.

Účelem posudku bylo zhodnotit úplnost zjištění veškerých kladných a záporných vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, včetně jejich vzájemného působení. I když je v posudku konstatováno, že dokumentace :
a) se zabývá problematikou snížení radiační zátěže obyvatelstva a životního prostředí nedostatečně
b) chybí komplexní studie o možnostech získání sanačního materiálu a zhodnocení ekonomické efektivity sanace
c) komplexní hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, která je jádrem celé dokumentace EIA obsahuje pouze 34 stran
d) zhodnocení vlivu stavby na podzemní vody, který patří k základním problémovým okruhům je však věnováno pouze 1,5 strany
e) je nutné dopit monitoring povrchových a podzemních vod v okolí odkališť
f) je nutné doplnit rozptylovou studii o ostatní znečišťující látky
g) nutno doplnit EIA o variantní ekonomickou studii finanční náročnosti realizace projektu v časovém horizontu 20,30,50 let
h) doplnit detailní hydrogeologickou studii rizika výronů kyselých vod z bývalého uhelného dolu na tělesa odkaliště KIII přesto je v posudku uvedeno souhlasné stanovisko, které je podmíněno splněním právně nezávazných a časově nespecifikovaných požadavků. Jaká následná řízení budou na tuto EIA navazovat.

Podle našeho názoru nelze dojít v současné době k závěru - vzhledem k výše definovaným vážným problémům dokumentace - že je možno vydat souhlasné stanovisko k sanaci odkališť k etapě do roku 2007. Je nelogické zpracovat až po roce 2007 novou EIU a teprve tehdy v ní řešit koncepční otázky sanace (konkrétně je vymezuje návrh opatření posudku a závěry tohoto posouzení zapracovat teprve do TPL na období 2008 - 2010). Některá koncepční řešení by již nebyla prakticky proveditelná vzhledem k pokročilé sanaci stávajícím způsobem (např. koncepce přemístění odkališť - je otázkou, zda je to reálná varianta, ale to je právě třeba nejprve seriózně vyhodnotit v procesu EIA). Některá opatření je jistě možno do následné EIA přesunout, ale nyní je třeba přerušit EIU, dopracovat koncepční varianty sanace včetně ekonomického vyhodnocení a v co nejkratším časovém horizontu je posoudit.

4. Stanovisko k řešení variant v dokumentaci a posudku:

V části A dokumentace je diskutována varianta řešení sanace - přemístění mělkých odkališť do ostatních odkališť, v části CI pak stručně hodnocena nulová varianta, důkladněji stávající prováděná varianta sanace a rekultivace odkališť, velmi stručně varianta odstranění odkaliště (na jinou lokalitu nebo v rámci zájmového území) a technické varianty sanace a rekultivace. Při zpracování variant autor tvrdí, že vychází ze současného stavu vědy a techniky (citát: "Sanace odkališť na místě je praxe zcela obvyklá v tuzemské i v zahraniční praxi. Přemisťování je voleno jen ve zcela výjimečných případech"). Varianta sanace podzemních vod formou čerpání na dekontaminační stanici je obsažena v kapitole CIII podzemní vody

Rozhodujícím přínosem pro skutečné vyhodnocení variant sanací by podle našeho názoru bylo zpracování studie, která by zhodnotila zkušenosti ze sanací následků uranového průmyslu a především zmonitorovala možné a event. uskutečněné varianty sanací ve světě.

Dokumentace hodnotí pouze jedno řešení sanací a rekultivací odkališť s ohledem na vlivy na životní prostředí a tím je pouze stávající provádění podle TPL (technického plánu likvidace). Tudíž se nedá vyhodnotit, že prováděná rekultivace je pro dané území nejvhodnější. Jedná se o netypickou jednovariantní EIU.

V dokumentaci se počítá, že budou sanační a rekultivační práce probíhat v dlouhém intervalu, až 50 let, aniž by bylo navrženo a zhodnoceno variantní řešení, které by dobu rekultivací podstatně zkrátilo, a které by umožnilo z koncepčního hlediska optimalizovat sanační a rekultivační práce z hlediska snížení množství potřebného materiálu, zkrácení doby sanace a radiační zátěž po sanaci.

S ohledem na úplnost variant by bylo třeba při řešení problematiky kontaminovaných podzemních vod vyhodnotit např. variantu betonových injektáží podloží, dále důkladně zvážit variantu těsnící stěny u kalojemu KIII, která nám připadá velmi zajímavá (viz Riziková analýza, Aquatest, 1998: "Předpokládáme, že i po dokočené rekultivaci a odstínění srážkových vod bude těleso odkaliště stále dotováno značným množstvím podzemní vody ze severovýchodní strany. Sanačním řešením by tedy mohla být těsnící stěna provedená právě z této strany kalojemu. Lze předpokládat, že hloubka nepropustného podloží - zvětralé ruly krystalinika - je v tomto místě mnohem menší než pod kalojemem. Takto vybudovaná stěna by odvedla podzemní vody mimo vlastní odkaliště, a tím by výrazně omezila filtraci kontaminantů do okolního horninového prostředí. Předpokládáme, že technické řešení takového projektu je možné, ale je nutno detailněji znát geologickou a hydrogeologickou situaci při severovýchodním okraji kalojemu KIII.").

Jako podvarianty je třeba vyhodnotit různá technická řešení použitých konstrukčních prvků a řešení při sanaci a rekultivaci, mj. i experiment s pneumatikami v KIVE. Tento experiment je velmi zajímavý, protože by mohl výrazně zkrátit dobu sanace, a proto navrhujeme co nejrychlejšímu zahájení samostatné EIA na posouzení této technologie.

5. Podrobnější vyjádření k jednotlivým významným aspektům EIA v dokumentaci a posudku.

A/ Problematika podzemních vod:
V kapitole CII.A.2.2. Odběry vod konstatuje autor dokumentace, že zájmová oblast je zásobována vodou především z nádrže Římov na Malši, ale že město Zliv využívá zčásti vlastní zdroj z vrtů u rybníka Bezdrev. V kapitole C.II.A.2.3. však konstatuje, že okolní obce jsou vybaveny veřejnou vodovodní sítí a podzemní vody v okolí odkališť jsou využívány hlavně jako užitkové. Tento zřejmý rozpor není v dokumentaci nikde dále vysvětlen. Žádáme o monitorování vrtů u rybníka Bezdrev a vyhodnocení v dokumentaci EIA.

Autor dokumentace také konstatuje, že význam lokálních zdrojů (studen), které byly dříve užívány jako zdroj užitkové vody, nyní vzrůstá v souvislosti s nárůstem cen vodného a stočného. Riziková analýza Aquatestu z r. 1998 konstatovala, že: připustíme-li možnost používání podzemní vody ze studní v okolních obcích k pití a vaření, vznikají nepřípustná rizika. Riziková analýza navrhovala požádat příslušné orgány státní správy o vydání zákazu používání studní v zasažených obcích a DIAMO o kompenzaci nákladů obyvatelům. Autor dokumentace ani posudku tento návrh nepředkládají, přestože jsou studny evidentně používány i jako zdroj pitné vody. Požadujeme zákaz používání vody ze studní v zájmovém území jako zdroje pitné vody a kompenzační opatření pro obyvatele.

Jako pozitivní shledáváme souhlas autora dokumentace s monitorováním více než jedné studny v Mydlovarech, jak tomu bylo dosud.

Kapitola podzemní vody v části C je v dokumentaci zpracována nedostatečně (máme týž názor jako autor posudku). Není zřejmý rozsah dosavadní kontaminace u KIII ani její rychlost (různé uváděné hodnoty).

Autor dokumentace zmiňuje na s. 202 transportní model pro koncentrace kontaminantů v jihovýchodním a jižním okolí odkališť (vypracoval jako jeden z podkladů pro analýzu rizik DIAMO Stráž p. Ralskem). Jsou prý předpokládány dopracování a aktualizace tohoto modelu, který pak bude možno použít pro kvalifikaci budoucích rizik.

Podle našeho názoru je třeba vyhodnotit dosavadní částečné hydrogeologické průzkumy, dopracovat je detailně a aktuálně, zaktualizovat transportní model kontaminantů a řešit variantně kontaminaci podzemních vod (komplexní koncepční studii řešení kontaminace podzemních vod průsaky z odkališť).

B/ Doprava
Autor dokumentace akceptuje bez důkladného zdůvodnění silniční dopravu (viz např.: s. 255 "V současnosti se doprava sanačních materiálů provádí nákladními auty. V tomto směru nelze do budoucna předpokládat reálný obrat ve prospěch dopravy železniční. Nelze se tedy vyhnout dopravě přes obce. …Reálně lze předpokládat pouze přeložku mimo obec Zahájí….pro přeložku mimo obec Mydlovary nejsou vytvořeny předpoklady ani co se týče frekvence dopravy…")

Je třeba důkladně vyhodnotit variantu přepravy sanačního materiálu po železnici. Jako jednu z podmínek. Je třeba zpracovat hlukovou a rozptylovou studii pro škodliviny z dopravy (viz také názor autora posudku). Závazně zajistit kompenzační opatření, především obcím za dosud zničené komunikace a případné další zdravotní újmy způsobené dopravou.

C/ Radiační zátěž
V kapitole CIII tvrdí autor dokumentace, že objekty a provozní plochy MAPE nejsou součástí běžného užívání životního prostředí. Považuje proto za oprávněné pominutí radiační zátěže pobytem na plochách odkališť, případně dalších objektů. Mimo prostor odkališť nebyla dle autora dokumentace potvrzena významná kontaminace pozemků. U ozáření z ovzduší radonem a přírodními radionuklidy uran-radiové řady v rozptýlených tuhých znečišťujících látkách (prachu) tuto cestu autor na základě zkušenosti z analýzy rizik v Příbrami zanedbává.

Radiační zátěž pobytem na plochách odkališť nelze jednoduše vynechat do té doby, dokud budou odkaliště volně přístupná, jako je tomu dosud. Je třeba je jasně oddělit od okolí nejen cedulemi, ale i fyzickou bariérou (plotem). Teprve poté je snad možné přijmout výše uvedenou hypotézu. Dosud je tomu tak, že občané o odkalištích ví, varují před nimi své děti, ale dle našich zkušeností riziko spíše podceňují a kolem odkališť se procházejí, či v jeho blízkosti neváhají stavět nové domy. V dokumentaci je z hlediska ročního úvazku efektivní dávky pro kritickou skupinu obyvatel nejrizikovější lokalita Mydlovary a Olešník. Přesto v ní chybí zhodnocení návrhu nové výstavby rodinných domků v těsné blízkosti odkaliště K III a možné zdravotní důsledky pro nové obyvatele. (Tato výstavba je podle vyjádření stavebního úřadu v Hluboké nad Vltavou v souladu s územním plánem. Ve vyjádření stavebního úřadu je také uvedeno, že byla vždy respektována vyhlášená ochranná pásma v okolí odkališť. Naše sdružení bylo účastníkem řízení, kdy bylo zvažováno snížení ochranného pásma v okolí odkaliště K III a do dnešního dne nemáme informaci, zda již bylo sníženo. )

V blízkém okolí jsou pak pozemky zemědělsky využívány.

K šíření kontaminace na okolní pozemky velmi přispěla sanace odkaliště KI - přetvarovávání z materiálů v odkališti uložených, které jsou radioaktivní. Tato sanace proběhla v první polovině roku 1998 a měla za následek velkou prašnost, viditelnou z mnoha okolních obcí. Tato prašnost se musela projevit i na okolních pozemcích. My jsme tuto metodu kritizovaly, dokonce jsme s Diamem uzavřely dobrovolnou dohodu o tom, že tato metoda již nebude nikdy použita. Odmítáme tedy návrh MŽP, odboru geologie na diskusi o modelaci výsledných tvarů odkališť z v nich uloženého materiálu.

Pro efektivní dávku pro obyvatelstvo ingescí volí dokumentace biosférický transportní model BIOS, na jehož základě dochází k podobnému závěru jako autoři Analýzy rizik z r. 1998 (Aquatest) - tedy, že kritickou skupinou obyvatel lze považovat jako dosud obyvatele obcí Olešník a Mydlovary. Dále ale celkově konstatuje, že současný stav radiační zátěže prokazatelně neohrožuje zdraví obyvatel a vyvozuje nepotřebnost zdravotních studií vlivu ovlivnění zdraví obyvatel ionizujícím zářením v oblasti malých dávek. Takové studie prý mají význam tam, kde je riziko působení zdroje skutečně vysoké. Takové hodnocení si podle našeho názoru protiřečí.

I když probíhají rekultivační a sanační práce v Mydlovarech již více jak 10 let, není v dokumentaci z hlediska radonových emisí prováděno porovnání modelových výpočtů s reálnými naměřenými hodnotami a nejsou z toho vyvozeny patřičné závěry.

Radon je základním kontaminantem pro hodnocení sanace. Z dokumentace vyplývá, že při odhadu rychlosti plošné exhalace radonu je roční efektivní dávka 200 µSv překračována pro obyvatele Mydlovar a Olešníku I. Jako nejzávažnější zdroj 222Rn je klasifikován zdroj odkaliště K I a K IV/R. Je konstatováno, že po rekultivaci a sanaci těchto dvou odkališť se sníží exhalace 222Rn cca o 42%. Přesto probíhají práce na K I velice pomalu a na K IV/R se práce neprovádějí. Souhlasíme s posudkářem, že nelze sanaci K I dokončit až v letech 2009 -2010. Dále je třeba věnovat pozornost prioritně sanaci odkaliště KIV R.

Z toho vyplývá, že nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva před zářením jasně stanoveny priority a tudíž není obyvatelstvo dostatečně chráněno před vlivem radioaktivních látek.

Dokumentace, jejímž cílem je popis všech důležitých rizik z hlediska vlivu na životní prostředí, zcela opomíjí z hlediska radioaktivity srovnání hodnot emisí radonu, dávkového ekvivalentu a dalších charakteristik mezi odkališti a jejich okolím. Do okolí by měla rozhodně patřit i jaderná elektrárna Temelín, která je v těsné blízkosti hodnoceného území. Toto srovnání však v dokumentaci chybí.

Autor dokumentace kritizuje Rizikovou analýzu Aquatestu z r. 1998 a její hodnocení radiační zátěže, autor posudku kritizuje v dokumentaci předloženou rozptylovou studii radonu, která: "v žádném případě neodpovídá odbornému a informačnímu potenciálu uranového průmyslu v této problematice….". Pro laika je velmi obtížné učinit si názor na kvalitu analýz radiační zátěže.

V rámci předběžné opatrnosti je však třeba tyto analýzy zpřesnit, především novou rozptylovou studií radonu a ostatních znečišťujících látek (v souladu s názorem posudkáře) a nezávislým experimentálním měřením (nikoli měřením DIAMO). Nelze při vyhodnocování vynechat zátěž z ploch odkališť. Speciálně je třeba vyhodnotit důsledky sanace kalojemu KI (zahrnout do vyhodnocení následků vlastní sanační činnosti). Žádáme také průběžné zpracovávání zdravotních studií, jak jsou obyvatelé v okolí (především v kritických skupinách) ovlivnění ionizujím zářením.

D/ Začlenění do krajiny
Je třeba trvalé označení zájmového území, přikláníme se k fyzickému ohraničení území (plotem) a nulovému využívání během sanací - prováděná sanace je experimentem a nikdo nemůže stoprocentně vyloučit její neúspěch. Pokud by však došlo později k začlenění do krajiny, navrhujeme pouze zatravnění s následným pravidelným ošetřováním. Dřeviny, byť mělcekořenící vytvářejí prostor pro nálet dalších dřevin, které by mohly narušit sanační vrstvu. Zájmové území by mělo i v budoucnu být řádně vyznačeno a na informačních tabulích shrnuta historie tohoto území.

E/ Sanační materiály
Máme informace, že auta s nákladem sanačních materiálů určených pro MAPE Mydlovary, které vyžadují zpracování na dekontaminační stanicí Hůrka, touto stanicí jen projíždějí, nic se nedekontaminuje a kontaminovaný materiál se vozí do odkališť. Docházelo by tak druhotně ke zvyšování toxické zátěže území. Navíc se jedná často o těžké nepopílkové hmoty. Žádáme o prošetření a zjednání nápravy.

Je třeba vypracovat komplexní studii získávání sanačních materiálů - viz návrhy studií o místních zdrojích .

6. Závěrečné stanovisko

Sdružení Jihočeské matky považuje proces EIA za klíčový vzhledem k řešení důležitých otázek ochrany obyvatelstva a životního prostředí před ionizujícím zářením a vzhledem k hledání nejoptimálnějších variant řešení této ekologické zátěže. Bohužel předkládaná dokumentace tato očekávání nesplňuje, proto navrhujeme na základě § 12, odst. 3 vyhlášky č. 499 týkající se průběhu veřejného projednání posudku, aby bylo projednání přerušeno, dokumentace doplněna.

Vypracovaly: Mgr. Dana Kuchtová, Ing. Eva Hlasová