Jihočeské matky

Společná tisková zpráva Sdružení Jihočeské matky, Calla
a Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí

ze dne 12. dubna 2006


Co nám o Temelíně neřekli

aneb

Vybrané problémy JETE ve světle nezveřejněných informací


   Občanská sdružení Jihočeské matky, Calla a OIŽP získala informace dokazující, že se JETE potýká s mnoha závažnými problémy. Ukazuje se, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost řadu těchto záležitostí bagatelizuje a mlčky toleruje.

Degradace jaderného paliva

   Objevují se závažné problémy se změnami geometrie paliva od firmy Westinghouse. Prodloužení a ohnutí palivových souborů se vymyká dosavadním praktickým zkušenostem firmy. Ohnutí způsobuje nedostatečnou průchodnost pro klastry, které pak nemohou plnit svůj účel. Problém přímo souvisí s jadernou bezpečností, protože klastry slouží jako regulace výkonu reaktoru, včetně jeho rychlého odstavení. V polovině roku 2005 až polovina klastrů na 1. bloku zcela nedosedla.
   Zároveň dochází k opotřebení palivových tyčí třením, v důsledku čehož mohou vznikat netěsnosti. Defekty palivových tyčí jsou doprovázeny únikem radioaktivních plynných štěpných produktů z palivových tyčí, přičemž pravděpodobnost defektu roste s počtem změn výkonu bloku. Radionuklidy, které o netěsném palivu svědčí, byly indikovány na obou blocích.
   Netěsnost palivových tyčí je porušením první bariéry mezi radioaktivními látkami a životním prostředím. Štěpné produkty se tak dostávají do ovzduší. Poměrně často jsou překračovány tzv. zásahové úrovně pro výpusti radioaktivních látek do ovzduší (v roce 2005 celkem 8x). Opravy netěsných armatur jsou odsouvány až do předem plánovaných odstávek, aby nedocházelo k dalším výpadkům výroby elektřiny.
   ČEZ se snaží tyto problémy řešit změnou konstrukce palivových souborů nebo jejich materiálového složení. Než se tak stane, hrozí nebezpečí, že dojde k hromadnému poškození pokrytí palivových tyčí, což zvýší riziko úniku radioaktivních látek do životního prostředí. Deformace palivových souborů zvyšuje riziko chybné regulace a řízení reaktoru.

Koroze v oblasti víka reaktoru

   V květnu 2005 došlo při najíždění 2. bloku JETE k přelití roztoku kyseliny borité přes řadu komponent reaktoru. V důsledku toho zkorodovaly všechny ocelové materiály, které nebyly na povrchu pokryty vrstvou nerezavějící oceli. ČEZ v interní zprávě uvádí, že „s tímto typem korozního napadení není možné trvalé provozování reaktoru“. ČEZ přesto dále reaktor provozuje. Vzhledem k tomu, že koroze poškodila i svorníky příruby reaktorové nádoby, lze očekávat potíže při roztěsňování reaktorové nádoby při výměně paliva. Tisíce litrů kyseliny borité uniklo v JETE již v roce 2004 a naposledy i v lednu 2006 na druhém bloku.

Úniky tritia

Tritium je přirozeným vedlejším produktem štěpení radioaktivního materiálu. Tvoří objemově největší podíl z oficiálně přiznané uvolňované radioaktivity z JETE. Průměrná aktivita tritia ve Vltavě v profilu Kořensko činila v letech 2001 a 2002 asi 2 Bq/l. Po najetí 1. bloku došlo ke zvýšení aktivity tritia v profilu Kořensko zhruba 100 krát.
Podle interních zdrojů došlo v srpnu 2003 k překračování předpokládaného průměrného měsíčního množství tritia ve vodách vypouštěných do Vltavy. Nešlo přitom o havarijní stav, ale o vědomé nedodržení projektu. Provozovatel k tomu uvádí: „Nakládání s tritiovými vodami nelze hodnotit jako plně projektové s ohledem na vracení těchto vod zpět do technologie.“ K nápravě došlo teprve poté, když hrozilo překročení stanovených limitů pro vypouštění tritia do vodoteče. I když roční limit výpustí tritia do vodotečí nebyl překročen, hodnoty jeho naplnění se k konci roku 2004 blížily 52% ročního limitu. 
Limity celkového objemu vypouštěných tritiových vod uvedené v Předprovozní bezpečnostní zprávě (dokument, na jehož základě dostala elektrárna veškerá potřebná povolení) nepovažoval provozovatel za závazné a omezující. Provozovatel v roce 2005 zažádal o změnu podmínek v závazném dokumentu Limity a podmínky, této žádosti SÚJB promptně vyhověl. Nově stanovená podmínka umožňuje tzv. „epizodní události“, při nichž je vypouštěno větší množství tritia, než připouštěla podmínka původní.
V únoru 2004 byla přítomnost tritia zjištěna v retenční nádrži Býšov. Zdrojem tritia byly pravděpodobně jeho úniky ze sekundárního okruhu, ve kterém by se tritium nemělo vyskytovat.
  Podle interních zpráv byla v prosinci 2003 poprvé zjištěná zvýšená koncentrace tritia v Praze v Podolí v koncentraci 10 Bq/l. I když je tato hodnota hluboko pod limitem množství tritia pro povrchové vody (4000 Bq/l), je třeba věnovat této problematice zvýšenou pozornost s ohledem na stále více diskutovaný problém vlivu nízkých dávek záření na lidské zdraví. Tritium je navíc prvek se schopností kumulace v nukleových kyselinách buněčného jádra, což může ve svém důsledku vést např. k poškozování buněk imunitního systému. Nejnovější studie dokonce hovoří o genetické toxicitě tritia.

   Tyto informace v nás vzbuzují přesvědčení, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost neplní roli nezávislého dozorného orgánu. Domníváme se, že se snaží problémy na JE Temelín zlehčovat, případně že inspektoři úřadu nemají vše potřebné pod kontrolou. Obracíme se proto s žádostí na předsedu vlády, předsedy hospodářských výborů Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR a rovněž na předsedy nejvýznamnějších politických stran, aby se zasadili o koncepční změnu a podřízení SÚJB Ministerstvu životního prostředí.
  V nejbližších dnech by mělo být rozhodnuto o odvoláních, která proti kolaudačnímu rozhodnutí na provoz 1. bloku JETE podala občanská sdružení Jihočeské matky, Calla a V havarijní zóně JETE. Podle našeho názoru by z důvodů pochybností o dodržování úrovně jaderné bezpečnosti a provozní spolehlivosti, nemělo být Ministerstvem pro místní rozvoj kolaudační rozhodnutí potvrzeno. Pokud se tak stane, budeme situaci řešit soudní cestou.

Kontakty:
Sdružení Jihočeské matky: Monika Wittingerová, tel.: 603 516 603,
e-mail: jihoceske.matky@ecn.cz  
Calla, Edvard Sequens, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, Pavel Vlček, tel: 777 006 241, e-mail: pavel.vlcek@oizp.cz