Jihočeské matky

         VE JMÉNU OBECNÉHO BLAHA
    „Povinností kraje je dbát o rozvoj svěřeného území a o blaho občanů. Stát přichází se soustavou NATURA, jejíž zavedení v podobě ochrany stanovišť ptáků     a chráněných živočichů vyžaduje Evropská unie. Naše vláda je však papežštější  než papež a navrhuje v jižních Čechách větší území této soustavy, než je nutné“  
- prohlásil jihočeský hejtman Jan Zahradník, když novinářům zdůvodňoval, proč krajští zastupitelé nesouhlasí s návrhem Ministerstva životního prostředí na vyhlášení jihočeských území soustavy NATURA 2000. K předloženému návrhu podali jihočeští zastupitelé své šestistránkové stanovisko, v němž ministerský návrh zamítají s tím, že do konce března vypracují svůj vlastní návrh.
  „Samospráva kraje chce adekvátně ochraňovat životní prostředí a vnímá ho jako nejcennější klenot regionu. Nezbytné podmínky evropské NATURY je ovšem třeba aplikovat pouze na nejcennější přírodní oblasti, nikoliv rozšiřovat jejich účinnost ad absurdum a vytvořit z Jihočeského kraje jakýsi skanzen. Mohlo by se pak stát, že bychom ze záhumní jihočeských měst a obcí sledovali samovolný vývoj chráněné přírody a neměli bychom prostor k životu. Nebudeme proto podporovat omezení, která by utlumila rozvoj a ve svém důsledku připravila lidi o práci “ - přispěchal s populistickým prohlášením také jihočeský vicehejtman Jiří Vlach, jenž si boj se zločinným Ministerstvem životního prostředí vytýčil zřejmě jako svůj stěžejní životní program.
  Jak „adekvátně“ chtějí krajští zastupitelé ochraňovat přírodu a krajinu, vyplývá z velkorysých „rozvojových“ projektů, které si už odhlasovali. K nim patří kromě výstavby dálnice D3 a splavnění Vltavy už od Českých Budějovic také například vybudování dvou velkokapacitních lyžařských areálů. První z nich by měl být umístěn v 1. zóně Národního parku Šumava, v území zvaném Smrčina, porostlém dvěstě  let starými stromy, jež je domovem mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů       - a navázat tak na rakouský lyžařský areál Hochficht na druhé, již zdevastované straně hranice. Ten nedávno téměř utajeně navštívil prezident Václav Klaus. Podle vlastních slov se „přijel na vlastní oči přesvědčit, co brání prodloužení sjezdovky   na českou stranu“, přičemž společnost mu dělali předseda poslaneckého klubu   ODS Vladimír Tlustý a úspěšný lipenský podnikatel Vladimír Šlégr. Pan prezident  prý „těžko chápe, proč může na jedné straně téhož kopce fungovat bez problémů sjezdovka a na druhé straně nikoliv.“
 Druhým kontroverzním rekreačně-zábavním projektem je obří „Areál zimních sportů Chlum“, jenž by měl vzniknout v dosavadním vojenském prostoru Boletice. Bude prý požehnáním pro „zdevastovaný prostor, který volá po revitalizaci.“
 Pro čtenáře je však třeba upřesnit, že v tomto prostoru došlo sice k devastaci lidských sídel, opuštěných vysídlenými německými osadníky. Přírodě však nepřístupnost území prospěla natolik, že se dnes vyznačuje parametry, ve středoevropském kontextu téměř nevídanými. Během mapování NATURA, které zde bylo prováděno Doc. RNDr. Vítem Grulichem, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně  a RNDr. Alenou Vydrovou ze Správy CHKO Blanský les, bylo zjištěno, že se jedná   o mimořádně zachované území se zcela vyjímečnými přírodními hodnotami v rámci celé České republiky. Je pramennou oblastí několika toků, ovlivňujících svou čistotou výskyt perlorodky říční. Bylo tu nalezeno na 180 druhů zvláště chráněných druhů rostlin, z nichž 133 je zahrnuto v tzv. „Červeném seznamu“ silně ohrožených druhů. 
  Specifický režim využívání vojenského prostoru, v němž pouze malá část území slouží jako střelnice, umožnil vznik unikátního prostředí s optimálními podmínkami pro existenci mnoha celoevropsky ohrožených druhů živočichů, včetně ptáků. Protože větší část území přestala být po roce 1945 zemědělsky obhospodařována, byla tak ušetřena většího znečištění, zejména dusíkem a fosforem, jež jsou hlavními produkty tzv. „civilizačních tlaků“. Paradoxně tak v hranicích vojenského újezdu, který byl po léta považován za synonymum totální (i totalitní) devastace, došlo přirozeným vývojem zdejších ekosystémů ke vzniku přírodních hodnot, srovnatelných s prvními zónami národních parků či přírodními rezervacemi.
   Se starostí až dojemnou o zájmy občanů vysvětlovali zastupitelé na svém únorovém zasedání, proč musí být návrh území NATURY 2000 redukován.
Jejich prapodivnou argumentaci lze snad vysvětlit kritickým nedostatkem kyslíku v přetopeném jednacím sále, do něhož neodbytně pronikal cigaretový dým z kuloárních prostor, hojně využívaných jihočeskými zastupiteli jako neoficiální kuřárny. Na této své sesi udělili sice slovo náměstku ministra životního prostředí RNDr. Ladislavu Mikovi, který se jim pokusil objasnit smysl vyhlašování ptačích oblastí, během jeho výkladu však hloučky zastupitelů neustále pendlovaly mezi jednacím sálem a předsálím, tu na kávičku, tu na cigaretku, či na kus řeči s kolegy. Nelze se tedy ani divit, jaká moudra z nich pak v diskusi vypadávala:
 „Nejsem si jist, jestli má smysl u nás ty ptáky chránit, aby pak v jiných státech,  třeba v Itálii, skončili na pekáči“ - zazářil např. třeboňský starosta Jiří Houdek.
„Naše město je už dnes značně ohroženo vyhlášením památek a území ochrany přírody“ - sdělil své odmítavé stanovisko, vskutku hodné představitele nejnavštěvovanějšího jihočeského města, českokrumlovský starosta František Mikeš.
„V důsledku přehnané ochrany by se kyvadlo překlopilo na druhou stranu a došlo by k poškození životního prostředí“ - obává se také vicehejtman Jiří Vlach.
 Podobné argumenty pak byly opakovány na tiskové konferenci, narychlo svolané při projednávání nového zákona o ochraně přírody v parlamentu. Jindy zle znešváření političtí rivalové tu dojemně svorně horlili proti nepřijatelnému návrhu zákona.
„Unionista“ Jiří Vlach se „obává dalšího omezování vlastníků pozemků“ a poukazuje na „zcela jiné podmínky v zemích, jež jsou nám předhazovány za vzor“. 
Komunistický poslanec Vojtěch Filip zazlívá Ministerstvu životního prostředí, že „vyhrožuje sankcemi Evropské unie, které nám ve skutečnosti nehrozí“.
Na dotaz redaktora Lidových novin, co konkrétně tolik vadí na návrhu novely zákona s implementovanou soustavou NATURA 2000, vysvětlil občanský demokrat Jan Zahradník, že je to hlavně riziko zablokování veškerých rozvojových aktivit. Pokud jde o turistickou přitažlivost, jíž by mohl napomoci ochranný režim území v systému NATURA, vidí to pan hejtman skepticky:
 „Ptačí oblasti mohou sice přilákat specializované turisty, jak se děje i v západní Evropě: To však bude zanedbatelné procento návštěvníků. Pro nás může být přínosem jen masová turistika, která sem přivede celé rodiny za účelem rekreace     i zábavy, nikoliv za účelem posvátného pozorování přírody.“
Návrh novely zákona na ochranu přírody prošel s pozměňovacími návrhy poslaneckou sněmovnou. V jaké podobě projde senátem a souhlasem presidenta, lze se jen (s obavami) dohadovat.

                                     Jaroslava Brožová