Jihočeské matky

V některých částech jihočeského kraje bylo už zahájeno mapování NATURA 2000 podle směrnic evropského systému ochrany přírody, jehož kompletní návrh budeme předkládat Evropské komisi před naším vstupem do Evropské unie. Taková inventura přírodních hodnot je pro jižní Čechy nanejvýš potřebná. Zejména z finančních důvodů nebylo ještě dokončeno mapování tzv. Územního systému ekologické stability, které mělo být k dispozici při tvorbě všech územně plánovacích dokumentů již během devadesátých let, tak, aby cenná území zůstala zachována a uchráněna před neuváženými aktivitami. V současné době jsou dokončovány koncepty územních plánů obcí na českomoravském pomezí při hranici s Rakouskem, tedy na území Přírodního parku Česká Kanada, kde lze nedomyšlenými záměry napáchat velké škody. V těchto dnech je veřejnosti předložen k posouzení a připomínkování koncept územního plánu města Nové Bystřice a okolních osad.

Koncept si zaslouží pochvalu za tu svou část, která se zabývá historickým jádrem městečka. To je vyhlášeno památkovou zónou. Správně konstatuje, že mnoho cenných budov bylo v minulosti znehodnoceno nevhodnými stavebními úpravami. Doufejme, že se zdejší stavební úřad začne konečně chovat profesionálně a stanoví jasná pravidla, jak má vypadat exteriér nových staveb i přestaveb v centru města, ať už se jedná o užité materiály, stavební prvky či jejich proporcionalitu.

Jak vyplývá z konceptu, místní radní jsou vcelku bezradní, pokud jde o využití dvou velkých objektů - zámku a bývalých kasáren Pohraniční stráže. Zámecká budova bude tedy zřejmě dál chátrat, což je velká škoda, neboť jde o stavení velmi památné. Na místě původního gotického hradu byl postaven renesanční zámek, který byl později barokově přestavěn. O jeho kulturní, sociální či komerční využití není zatím zájemce. Tím spíše je utopií doufat v přeměnu rozsáhlých kasáren v podnikatelsky zajímavý areál. Jeho nevzhledné, špatně izolované stavby, by snad bylo nejlépe zdemolovat, aby nestrašily v krajině.

Autoři konceptu také poukazují na nutnost bezokladné regenerace zámeckého parku. Nejcennějším stromem je zde sto padesát let starý kalopanax pestrý, jehož kořenový systém byl bohužel narušen nevhodnými terénními úpravami. Spolu s ostatními stromy, jejichž druhové složení bude nutné obměnit, trpí emisemi z narůstající dopravy. V parku by mělo být obnoveno zničené schodiště a opravena poškozená balustráda. Bude také nezbytné přesunout nevhodně umístěné dětské hřiště a doplnit ostatní městskou zeleň. Doufejme, že se na tyto záměry najdou finanční prostředky. Zatím se totiž zdá, že ve středu zájmu novobystřických radních jsou spíše takové aktivity, od kterých si slibují, že přinesou městečku rychlý zisk a jim samotným popularitu v předvolebním období. To však nebude jednoduché. Nová Bystřice je sice v letní sezóně jedním ze středisek turistického ruchu, v zimě se tu však kromě příjemných běžeckých terénů a svahu pro dětské sáňkování příliš mnoho rekreačních možností nenaskýtá. Bufet na náměstí, stejně jako několik zdejších restaurací, v zimní době přes den téměř zejí prázdnotou. Některé podniky raději dočasně zavírají, např. i místní luxusní hotel NOBYS, který byl kdysi, před druhou světovou válkou, rodinnou vilou židovského podnikatele, vlastnícího zdejší textilku. Přes zimu se ubytovacím zařízením nevyplatí platit daně, mzdy a pojištění zaměstnanců, ani další nevratné náklady.

Městečko takříkajíc přežívá od jedné sezóny k další. To jistě přináší problémy se zaměstnaností, zvláště, když se po roce 1990 rozpadl zdejší uměle udržovaný zemědělský velkopodnik Státní statky Nová Bystřice. Místní lidé si však většinou vědí rady. Ti, kteří nemají stálé zaměstnání, už si zvykli, že musí získat více finančních prostředků v sezóně, někdy i "načerno", bez placení daní. V zimě pak volí raději sociální podporu, neboť dopravní spojení do větších sídel je špatné a dojíždění se téměř nevyplatí. Vzhledem k malému spektru pracovních příležitostí je dost nepochopitelné, že se v konceptu územního plánu počítá s plynulým nárůstem počtu obyvatel, s odvoláním na osídlení, které zdejší obce měly ve třicátých letech minulého století. Tady je třeba konceptu vytknout, že pouze plní zadání bez upozornění, že je značně odtrženo od reality. Tehdejší osadníci byli drobní zemědělci, řemeslníci, obchodníci či zaměstnanci místních malých firem. Tato sociální struktura byla v minulosti zcela rozbita a není naděje na její obnovu.

Životní styl původních obyvatel se diametrálně lišil od dnešního, zatěžujícího životní prostředí hlukem, emisemi, pevným i tekutým odpadem, světelným, tepelným i elektromagnetickým smogem, atp. Návrat počtu obyvatel k původní úrovni by způsobil okolní přírodě ekologický kolaps. Uvažované počty nové výstavby rodinných domků v konceptu jsou i z hlediska pracovních příležitostí přehnaně optimistickou vizí, pokud se ovšem pod záminkou "řešení bytové otázky pro mladé rodiny" neskrývá výstavba nových rekreačních domků pro tuzemské i zahraniční zájemce. Ta totiž podléhá na území České Kanady pochopitelným omezením ze strany veřejných zájmů ochrany přírody.

Otázku zaměstnanosti nemůže vyřešit ani v konceptu navrhovaná cca 100 hektarová plocha golfového areálu u Nové Bystřice. Majitelé pozemků mají sice megalomanský sen o "golfovém ráji světových parametrů", který by byl novým hraničním přechodem propojen se stávajícím golfovým hřištěm v rakouském Haugschlagu, to je však myšlenka dosti nereálná. Zatím zaměstná golfové hřiště jen tři lidi, přibližně od května do října. Po zbytek roku si vyhrazuje právo hry v okolí Nové Bystřice zejména sníh.

Celoroční zaměstnání dnes obyvatelům pohraničí, které kdysi bylo "baštou sovětského bloku", nikdo nezaručí. Ostatně, také v západní Evropě je obvyklé, že jsou i v atraktivních rekreačních oblastech pouze sezónní pracovní příležitosti.

Nadějný trend je možné vidět ve znovuosídlování některých míst České Kanady lidmi, kteří, přesyceni civilizací, odcházejí z velkých měst. Jsou to např. výtvarníci či lidé z dalších "svobodných" profesí, kteří už začali vytvářet malé ostrůvky občanské společnosti v nedalekém Českém Rudolci, Slavonicích či Maříži. Jen Nová Bystřici zůstává zatím jakýmsi skanzenem, v němž se od časů, kdy byla sídlištěm pro rodiny komunistické pohraniční stráže, atmosféra příliš nezměnila. Na radnici se sice vyměnili zastupitelé, jakési "fluidum" zapšklosti a zcela minimální otevřenosti v městečku přetrvává. To už však koncept územního plánu řešit nemůže.



Jaroslava Brožová, České Budějovice
v únoru 2002 pro Rádio Svobodná Evropa, Hlasy a ohlasy)