Jihočeské matky

Tisková zpráva ze dne 17.4.2007

Nízké aktivity radionuklidů v životním prostředí v souvislosti s provozem jaderných zařízení
Sdružení Jihočeské matky požaduje další systematická sledování pracovníků
jaderných elektráren a obyvatel v jejich okolí.

Vypouštění radionuklidů do životního prostředí v souvislosti s provozem jaderné elektrárny Temelín, měření jejich aktivit ve Vltavě, kumulace radionuklidů v živých organismech a nejnovější poznatky o vlivu nízkých dávek záření na člověka. To byla témata, o kterých odborníci i veřejnost diskutovali na semináři, který za podpory Nadace Partnerství Brno organizovalo sdružení Jihočeské matky.

V úvodu bylo pojednáno o metodách měření aktivity tritia a stanovení některých stabilních izotopů v povrchových vodách obecně. O konkrétních výsledcích studie, v rámci které probíhalo sledování výpustí odpadních radioaktivních vod z JETE hovořil Ing. Jaroslav Švehla: Z naměřených dat a jejich porovnávání s dostupnými údaji o provozu JETE a případnými úniky radioaktivních látek vyplývá, že je možné vzorky výpusti JETE do Vltavy pod Kořenskem (VTOOV) k tomuto účelu dobře využít. Kolísání objemové aktivity tritia odráží s určitým zpožděním, které je způsobeno zádržnými systémy elektrárny, jednak nadstandardní události spojené s úniky radioaktivních látek a jednak také vypouštění těchto látek v souvislosti s palivovými cykly. V žádném z případů však v této práci nebyly naměřeny aktivity, které by překročily mezní hodnoty kapalných výpustí z JE Temelín závazně stanovené v rozhodnutí, které vydal Okresní úřad v Českých Budějovicích. Byla pozorována korelace mezi aktivitou ve VTOOV a aktivitou v toku, kdy při nárůstu aktivity ve VTOOV byly naměřeny zvýšené aktivity v průběhu toku Vltavy na dalších odběrových místech pod zaústěním VTOOV. Na dalších odběrových místech byla stanovena pro parametr tritium I. a II. jakostní třída podle ČSN 75 7221 Klasifikace povrchových vod podle jakosti. Vlivem dalších parametrů byla v těchto lokalitách stanovena II. až V. třída jakosti. Výjimkou byla Vltava ve Štěchovicích, která byla zařazena do II. jakostní třídy.
Naměřené aktivity ve vodách ovlivněných JETE byly v maximálních hodnotách i o řád vyšší oproti hodnotám naměřených ve vodách ovlivněných provozem Jaderné elektrárny Dukovany.

„Koncentrace tritia ve Vltavě sice nepřekračuje povolené hygienické limity. Přesto však tvrzení, že jaderné elektrárny jsou při běžném provozu „čistým“ způsobem výroby elektřiny, považujeme přinejmenším za diskutabilní“, uvedla Monika Machová-Wittingerová.
Odborné studie, které v roce 2005 zveřejnili britští vědci, kteří zkoumali vliv tritia na různá vývojová stádia mořských mlžů, poukazují totiž na to, že tritium se v živých tkáních akumuluje a může i v nízkých dávkách působit cytogenetická poškození a zvýšený výskyt vývojových vad. Podle výsledků jedné ze studií nemohou být také obecně doporučované limity dávek stanovené MAAE pro ochranu vodních ekosystémů používány pro všechny vodní organismy.
Britští vědci se shodují na nutnosti provádět další výzkum k osvětlení možností škodlivých vlivů dlouhodobě působících nízkých dávek záření s důrazem na ochranu zdraví člověka a ekosystému.

Nejnovější poznatky o vlivech nízkých dávek záření na zdraví člověka prezentoval MUDr. Pavel Rössner:
„V rámci tzv. Melkského procesu jsme prováděli hodnocení genetické zátěže pracovníků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Ze studií vyplynula následující zjištění:

změny chromozómů ve vztahu k radiační dávce nebyly zjištěny
vedlejším nálezem, jehož biologický význam je při současné úrovni vědomostí těžko hodnotitelný, byl rozdíl v distribuci koncentrací proteinu p53 v jednotlivých skupinách
koncentrace proteinu p53 v lymfocytech (bílé krvinky) byla významně vyšší u pracovníků z monitorované zóny JE Dukovany, než u pracovníků v JE Temelín a u lidí z kontrolní zóny.

Získané výsledky sice naznačují, že bezpečnostní opatření v našich jaderných byla stanovena tak, že při běžném provozu nebyli pracovníci poškozováni ve smyslu ovlivnění genetického materiálu.
Abychom však mohli vyloučit jakékoliv pochybnosti o úrovni profesionální expozice faktorům poškozujícím chromozomy, doporučili jsme obdobnou studii opakovat v intervalu cca 2-3 let a to i se zřetelem na rozdíly v hodnotách proteinu p53.
Zvýšenou hladinu p53 lze totiž považovat za biologický účinek ionizujícího záření na pracovníky jaderných elektráren, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nízkým dávkám ionizujícího záření. Může jít o adaptivní odpověď – obranu organismu, o indikaci zvýšeného rizika mutací a o indikaci závažného poškození genetického materiálu“.

Podle názoru sdružení Jihočeské matky se nutnost sledování zdravotního stavu netýká pouze zaměstnanců jaderných elektráren, ale i obyvatel žijících v okolí jaderných zařízení.
Zdravotní stav obyvatel je sledován v okolí jaderné elektrárny Temelín (v rámci tzv. Mekského procesu), dosavadní výsledky studií (autor MUDr. Jaroslav Kotulán) zatím nenaznačují negativní vliv provozu JETE. Vzhledem k tomu, že účinky nízkých dávek záření se však mohou projevit až v dlouhém časovém horizontu, je nutno takováto sledování provádět dlouhodobě.
Např. studie MUDr. Kotulána, která hodnotila zdravotní stav obyvatelstva po 10 letech provozu Jaderné elektrárny Dukovany ukázala zvýšený výskyt nádorů některých krvetvorných orgánů. Autoři studie sice tyto výsledky nedávají do přímé souvislosti s provozem JEDU, doporučují však provádět další sledování.
K podobným závěrům došel také MUDr. Bezecný, který ve své studii z roku 2001 „Jaderná elektrárna Dukovany a zdravotní stav obyvatel žijících v jejím okolí“ uvádí, že: „Nebyl prokázán negativní vliv provozu elektrárny na zdraví obyvatel v jejím těsném okolí, i když byl zaznamenán náznak vyššího rizika nádoru lymfatické tkáně v této lokalitě. Je potřeba dalších studií, protože stávající metody mají vzhledem k nízkým expozičním dávkám a malým počtům případů poměrně nízkou citlivost a sílu“.
Žádné další studie se však neprovádějí, ani se s nimi v okolí JEDU neuvažuje.
Na nutnost pokračovat ve sledování zdravotního stavu pracovníků jaderných elektráren včetně metod stanovení biomarkerů poukazují i autoři výše zmíněné studie hodnocení genetické zátěže pracovníků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. S tímto požadavkem se obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu, které následně doporučilo, aby studii zajistil ČEZ. Ten však nepovažuje další sledování pracovníků JETE a JEDU za nutné.

„Tento přístup provozovatele jaderných elektráren považujeme za velmi pozoruhodný. ČEZ se v loňském roce se svým ziskem 28,8 miliard Kč stal první českou firmou se ziskem přesahujícím 1 miliardu Eur. Domníváme se, že pravou příčinou neochoty ČEZu není nedostatek finančních prostředků na provedení studií, ale obavy z jejich výsledků,“ říká Monika Machová-Wittingerová.

Sdružení Jihočeské matky se proto obrátí na vládu ČR, aby v rámci Melkského procesu zajistila další sledování zdravotního stavu pracovníků jaderných elektráren a také na ministra zdravotnictví se žádostí, aby se jeho rezort zabýval možností provádění dalších studií hodnotících zdravotní stav obyvatel v okolí jaderné elektrárny Dukovany.
O výsledcích studie hodnocení genetické zátěže pracovníků jaderných elektráren Temelín a Dukovany bude sdružení také informovat odborářské organizace v těchto elektrárnách.

Kontakty:

Ing. Monika Machová-Wittingerová, tel.: 603 516 603, E-mail: jcm@ecn.cz
Ing. Jaroslav Švehla, tel.: 605 926 120, E-mail: svehla@zf.jcu.cz