Jihočeské matky

O odvolání občanských sdružení rozhodoval tentokrát odbor výkonu státní správy MŽP v Plzni, neboť územní odbor v Českých Budějovicích byl investorem nařčen z podjatosti. Své rozhodnutí vrátit celou kauzu zpět k novému projednání zdůvodnilo MŽP tím, že investor stále odmítá seznámit správní orgány i účastníky řízení s jasným a závazným plánem výstavby celého areálu 18 – ti jamkového hřiště. „ Z investorem postupně předkládaných podkladů je značně obtížné učinit si komplexní představu o záměru navrhovatele, zejména, když obsah podkladů dřívějších je spíše vyvracen než doplňován“, konstatuje se v rozhodnutí ministerstva.

Ministerstvo potvrdilo obejití zákona „Oceňujeme otevřenost a profesionalitu úředníků MŽP z Plzně, neboť v rozhodnutí potvrdili, že osmnáctijamkové hřiště je v podstatě hotové a připravené k provozu, přičemž potřebuje souhlas se zásahem do krajinného rázu pouze k legalizaci díla, které vzniklo účelovým obejitím zákona“, uvedl Vladimír Molek ze Sdružení CALLA. Správní řízení hlubockého stavebního úřadu jsou přitom poznamenána záhadnými manipulacemi s pozemky a jejich údajnými „zúrodňovacími úpravami“.

Vinu na prodlužování řízení nemají občanská sdružení Správní řízení o umístění golfového hřiště v krajině se rozrostlo do tříleté kauzy nejen vinou zadavatele, ale Referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, „který jako orgán ochrany přírody a krajiny ve svých rozhodnutím opětovně porušoval právní předpisy a dával tak prostor pro odvolání a rušení svých rozhodnutí. Přesto, že v téže věci rozhodoval již třikrát, každé z následujících rozhodnutí charakterizuje nižší přesvědčivost a zájem na ochraně krajinného rázu“. Okresní úřad se dopustil hrubé chyby tím, že svá rozhodnutí opírá pouze o posudky, které stavbu hřiště podporují a ignoruje ty posudky, které ji hodnotí kriticky. Okresní úřad nepožadoval vyjasnění blíže nespecifikovaného záměru výstavby golfového zázemí, ač se právě tyto doprovodné stavby mohou stát větším problémem z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. „Tato skutečnost svědčí o špatné práci tohoto orgánu ochrany přírody“, konstatuje Ministerstvo životního prostředí. V tomto směru zpochybňuje MŽP i biologické hodnocení Jihočeské university, které upřednostňuje golfové hřiště před optimální variantou a zdůrazňuje nereálné výhružky vlastníka o zorání louky apod.

Závěr ministerstva životního prostředí ke golfu „Výstavba golfových hřišť může z krajinotvorného hlediska působit pozitivně i negativně. Pozitivně v tom případě, je-li hřiště zakládáno na pozemcích bezvýznamných nebo dokonce nepříznivých z hlediska ekologického, estetického nebo kulturního a kdy golfové hřiště ekologické i estetické poměry zlepší. Bylo by tomu tak např. na orné půdě v rámci útlumu zemědělské výroby, kdy i ekologicky nestabilní porost hřiště znamená určitý pozitivní posun. Zakládání golfových hřišť na přirozených loukách v krajině, jejíž společenské hodnoty udává nenarušená přírody, je z hlediska ochrany veřejného zájmu negativní až destrukční“.

Za Sdružení CALLA: Vladimír Molek, tel. 038-7311381 Za OS

Jihočeské matky: Jaroslava Brožová, tel.038-7427091

Za Ekologický právní servis: Mgr. Pavel Doucha, tel. 0361-256662