Jihočeské matky

Stanovisko k dokumentaci posuzování vlivů na životní prostředí
rychlostní silnice R3
v úseku hranice Českobudějovicka (Krasejovka) - Dolní Dvořiště


 Výstavbu rychlostní komunikace R3 ve zcela nové „stopě“ považujeme za zbytečnou zátěž pro životní prostředí obyvatel, kteří budou výstavbou a provozem této silnice postiženi a za zcela zbytečnou likvidaci přírodních i estetických hodnot území, jímž má R3 procházet - a to ve všech navrhovaných variantách, jimiž se dokumentace EIA zabývá. 
 S politováním konstatujeme absenci varianty, která by uvažovala s využitím podstatné části stávající mezinárodní silnice I/3, s vybudováním obchvatů a stoupacích pruhů a tím řádně zohlednila výsledky hodnocení vlivů na životní prostředí „Dokumentace rozvoje dopravních sítí České republiky do roku 2010“, jež byla vypracována RNDr. Miroslavem Martišem s odborným týmem Ústavu aplikované ekologie. Žádáme proto, aby byla dokumentace EIA doplněna o tuto variantu, jež by zamezila fragmentaci krajiny novými trasami a poškozování cenných ekosystémů v dosud nezastavěném území mezi Č. Budějovicemi a státní hranicí s Rakouskem.
  V předložené dokumentaci, vypracované firmou EIA servis, je uvedeno poněkud matoucí tvrzení, že výstavbou R3 se uleví obcím v okolí stávající silnice I/3 od imisní a hlukové ekologické zátěže. To je však pouze dílčí informace, postrádající celkový náhled na řešenou problematiku. V rámci objektivity by měla dokumentace přiznat, že dojde pouze k přesunu této zátěže na jiné osídlené lokality nebo na jednotlivé přírodní složky životního prostředí ve volné krajině podél navrhované trasy R3. Zcela novou trasou frekventované mezistátní komunikace budou také znehodnoceny některé nemovitosti místních obyvatel, např. v případě realizace varianty D-A mezi obcemi Prostřední a Dolní Svince.
Stavbou a provozem R3 budou nepříznivě ovlivněny či dokonce ohroženy zdroje pitné vody v lokalitách Rožnov, Skoronice a Nažidla, rychlostní silnice bude zasahovat i do ochranného pásma vodárenského zdroje Římov a Pořešín, což může představovat významné riziko v případě ekologické havárie. V novohradském podhůří se trasa R3 dotýká Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Novohradské hory.
 Stavbou a provozem R3 bude snížena rekreační hodnota dosud volné krajiny. Rychlostní komunikace bude představovat silný až velmi silný zásah do krajinného rázu a stane se pro nemotorizovanou veřejnost nepřekonatelnou urbanistickou bariérou v krajině.
  Stavba si vynutí zvýšenou těžbu kameniva, zejména na území jižních Čech, např. ve velkolomu Plešovice na území Chráněné krajinné oblasti Blanský les. V dokumentaci EIA k rozšíření těžby v tomto lomu byla uvažovaná výstavba dálnice D3 a rychlostní silnice R3 uvedena jako jeden z hlavních důvodů.
  Trasa R3 se bude dotýkat ochranného pásma přírodní památky Děkanec, která představuje cenný ekosystém luk mokřadního charakteru u VKP rybníka. Je nalezištěm celé řady zvláště chráněných, ohrožených či silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Zdejší vzácné biotopy budou ohrožovány nejen hlukem a imisemi, ale zejména změnou hladiny podzemní vody, jež může mít za následek i zničení celého ekosystému. Při realizaci jedné z variant západně od Kaplice by byla poškozena významná lokalita Jermaly s výskytem některých ohrožených druhů rostlin. Všechny uvažované varianty by zasahovaly do celé řady interakčních prvků  Územního systému ekologické stability a přetínaly by významné migrační koridory zvěře. I když je v dokumentaci uvažováno s vybudováním umělých průchodů (podchodů) pro volně žijící zvěř, nelze navrhované opatření považovat za dostatečné řešení tohoto problému, neboť tyto nepřirozené „ biopropusti“ většinou neplní uspokojivě funkci, pro níž jsou v dálničním tělese zřizovány.
   Stavba R3 si vynutí velký zábor kvalitní zemědělské půdy a razantní zásahy do lesních porostů, čímž dojde k oslabení celé řady funkcí těchto ekosystémů, zejména ovšem funkcí ekostabilizačních, klimatologických a estetických. Přispěje se tím k dalšímu snížení retenční schopnosti krajiny a tím k riziku ničivých povodní. Nelze pominout ani vliv těchto nových rozsáhlých zpevněných ploch (jež představuje celkový zábor dosud volné krajiny) na zvyšování celkového tepelného znečištění regionu. Tyto významné vlivy na životní prostředí nejsou v předložené dokumentaci EIA ani zmiňovány, natož řádně vyhodnoceny. 
 Půda v okolí rychlostní komunikace bude kontaminována zejména těžkými kovy, ropnými produkty a posypovými chemikáliemi. Také tyto negativní vlivy nezmizí tím, že bude část dálkové dopravy odkloněna z dosavadní I/3 na budoucí R3. Pouze se rozdělí a budou nepříznivě ovlivňovat okolí obou komunikací, časem pak ještě nabudou na intenzitě vlivem nárůstu tzv. indukované dopravy.
  Dosavadní mezinárodní silnice I/3 vykazuje řadu dopravních závad, které jsou právem kritizovány. Tato silnice bude po vybudování R3 přeřazena do nižší kategorie II/ 603, čímž ještě více poklesnou naděje na její rekonstrukci a nápravu jejích nebezpečných míst. Přitom lze očekávat, že intenzita provozu na této silnice se nijak významně nesníží, neboť její užívání nebude zpoplatněno dálničním poplatkem. Realizace R3 tak nesníží dopravní nehodovost mezi krajským městem, Velešínem a Kaplicí, jak předpokládá dokumentace EIA. Lze spíše očekávat celkový nárůst dopravních nehod na stávající silnici, která bude dál chátrat, i na nové rychlostní komunikaci, jež bude svádět uživatele k riskantnímu způsobu jízdy.
  K této problematice přikládáme k našemu stanovisku vyjádření dopravního experta Ing. Tomáše Otepky, jež se zabývá hodnocením dopravní nehodovosti na tomto silničním úseku.
 Za účinné nástroje snížení nehodovosti na této trase považuje urychlenou rekonstrukci silnice I/3 s vytvořením dostatečné kapacity stoupacích pruhů a s obchvaty sídel. Dále také zvýšení kontrolní činnosti dopravní policie a z ní vyplývající zvýšenou kázeň řidičů. Navrhuje také změnu celého systému dopravní obslužnosti s důrazem na preferenci hromadné veřejné dopravy a s větším podílem nákladní přepravy po železnici.
  Dokumentace EIA nezohledňuje vliv tzv. indukované dopravy na životní prostředí, čímž je celkový poměr negativních a pozitivních dopadů výstavby a provozu rychlostní silnice R3 výrazně zkreslen. Indukční efekt nových kapacitních komunikací je přitom jevem, jenž je v západní Evropě po léta pozorován, vyhodnocován a při stavbě nových silnic zohledňován.
  V dokumentaci chybí také vyhodnocení přeshraničních vlivů této komunikace na životní prostředí občanů sousední části území Horního Rakouska, jejichž kvalita životního prostředí provozem této silnice utrpí a proto by měli mít právo účastnit se procesu EIA. V současné době lze zaznamenat silný odpor v hornorakouské veřejnosti, zejména v okolí Freistadtu, proti výstavbě rychlostní silnice z Lince k naší hranici. Těmto občanům nelze upírat právo na obhajobu kvality jejich životního prostředí také ve věci napojení této silnice na naši rychlostní komunikaci R3.