Jihočeské matky

Na jaderné elektrárně Temelín probíhá na prvním bloku závěrečná fáze zkoušek před zahájením tzv. zkušebního provozu, druhý blok Temelína je dle údajů ČEZu a SÚJB připraven na štěpnou reakci. Technické problémy na JETE „Podle evropské praxe licencování by nemohl být povolen provoz pro první ani pro druhý blok, ani zavezení paliva v jaderné elektrárně Temelín před úplným vyřešením bezpečnostních otázek, především integrity reaktorové nádoby, zkoušky jakosti materiálu, kvalifikace zařízení, vysokoenergetických potrubí na úrovni +28,8m a chování kontejnmentu při haváriích s tavením aktivní zóny. Z těchto důvodů se dosud neprokázalo, že jaderná bezpečnost JETE odpovídá stavu techniky, který je běžný ve státech EU…“ konstatuje tzv. Černá kniha vypracovaná mezinárodní komisí pod vedením rakouského Institutu pro výzkum rizik v rámci tzv. dohody z Melku. Podobně další mezinárodní subjekty jako tzv. skupina WPNS (Working Party on Nuclear Safety) na úrovni EU nebo tzv. WENRA požadují vyřešení systému rozvodů páry a vody a průkazy spolehlivosti ventilů v Temelíně tak, aby odpovídaly praxi EU. Velmi důležité je též prohlášení SÚJB, (Výroční zpráva SÚJB za rok 2000), že považuje zprávu WENRA „za objektivní a vyváženou, postihující skutečný stav jak v oblasti legislativního a dozorného rámce, tak na obou jaderných elektrárnách“ (str. 70). Připomeňme si její obsah např. v otázce JETE : Závěrečné vývody autorů zprávy WENRA jsou vůči stavu bezpečnosti JE Temelín spíše optimistické, ale v textu příslušné kapitoly se setkáváme s výhradami. Optimistické hodnocení je tedy podmíněno dořešením problémů, které WENRA identifikuje. Patří k nim zejména problematika vedení potrubí ostré páry a napájecí vody na podlaží 28 m v mezistrojovně a problém funkčnosti pojišťovacích ventilů parogenerátorů při vniknutí vody do nich. Zpráva WENRA kritizuje též vysoký obsah niklu v materiálu tlakové nádoby reaktoru. Teprve po dořešení těchto problémů bude bezpečnost JE Temelín srovnatelná s provozovanými JE v západní Evropě („If these issues are resolved, Temelin NPP will achieve a safety level that is comparable to that of operating Western PWR.“ stojí na str. 47 zprávy WENRA), z čehož plyne, že dnes bezpečnost JE Temelín srovnatelná s JE v západní Evropě není. Jaderná elektrárna v Temelíně tedy nedosahuje některých běžných standardů EU a je zřejmé – vzhledem k vyjádřením ČEZu v médiích - že jejich nápravu nelze očekávat. Technická vylepšení Temelína by znamenala alespoň na čas odstavení JETE a zvýšení finančních nákladů. To jsou zřejmě hlavní důvody, proč ČEZ technická vylepšení Temelína nehodlá uskutečnit. Celou fázi zkoušek na prvním bloku JETE provázely technické problémy. Mnohé z nich lze jistě označit za běžné problémy při spouštění jaderné elektrárny. Dle odborníků z Ekoinstitutu v Darmstadtu je však u Temelína pozoruhodná četnost těchto poruch. Některé technické problémy však rozhodně za běžné problémy při spouštění jaderné elektrárny označit nelze. Například 7. 2. 2002 došlo při testu elektrických ochran generátoru 1000 MW k falešnému působení přepěťové ochrany budiče, což mělo za následek vypnutí generátorového vypínače turbogenerátoru. Poté došlo k chybě v uzlu přepouštěcích stanic do kondenzátoru – otevřely pouze dvě ze šesti armatur , došlo k prudkému nárůstu tlaku v hlavním parním kolektoru. Dále došlo k výpadku jednoho pracujícího turbonapájecího čerpadla, u druhého došlo k poruše systému regulace otáček. Následoval prudký pokles hladin v parogenerátoru. Poté přišel povel na start pomocných elektronapájecích čerpadel – ze dvou projektových startuje pouze jedno, druhé z důvodu závady nenastartovalo. Pokles hladin v parogenerátorech pokračoval a došlo k vypnutí dvou hlavních cirkulačních čerpadel, zapůsobil signál rychlého odstavení reaktoru a start čerpadel havarijního napájení. Vlivem vnosu studené vody dochází k iniciaci signálu parní únik. Spouští se všechny havarijní systémy reaktoru. Při tomto testu je velmi nápadná kumulace technických chyb na některých zařízeních. Tato porucha je i dokladem toho, že nelze dělit elektrárnu na tzv. neproblémovou (primární okruh) a problémovou část (sekundární okruh), jak to často činí, alespoň vůči sdělovacím prostředkům, předsedkyně SUJB. V Situační zprávě SÚJB za 1. čtvrtletí 2001, v závěrečné kapitole (str. 7) SÚJB přiznává souvislost mezi sekundárním a primárním okruhem ve sdělovacích prostředcích téměř popíranou („Přestože turbina není zařízením dozorovaným z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, věnuje SÚJB svou pozornost i problémům s jejím odzkoušením. Důvodem je zejména zpětná vazba poruch turbosoustrojí na bezpečné odstavování reaktoru a nutnost udržování reaktoru na nižších hladinách výkonu po nezbytnou dobu oprav.“). Z hlediska bezpečnosti zařízení se také dle názoru ing. V. Vlka, energetika a konzultanta , poradce Jihočeských matek , jedná o jeden provázaný technologický celek. První i druhý blok jaderné elektrárny jsou prototypovými zařízeními. Postup, kdy dosud první blok nedokázal svou bezproblémovost ve zkušebním provozu a kdy se paralelně bude zkoušet blok druhý, je v případě prototypového zařízení nelogický. Je známo, že druhý blok sloužil během testů na prvním bloku jako zásobárna náhradních dílů pro první blok a také na druhém bloku došlo ke krádeži zařízení. Viz např. ČBL, 2. 2. 2001 – JETE: potrubí mělo výrobní vadu – Vyříznutý kus, který měl trhlinu, bude nahrazen částí z druhého bloku. Dále např. MFDnes 19. 1. 2001, – Zloděj kradl v reaktorovně Temelína - Část zavážecího zařízení odnesl z reaktorového sálu druhého výrobního bloku temelínské elektrárny neznámý pachatel. Zmizelé výsuvné rameno s elektromotorem o délce 1,3 m přitom bylo 30 m vysoko. Tyto skutečnosti vyvolávají pochybnosti o kvalitě ostrahy druhého výrobního bloku a také o tom, zda bylo vše nahrazeno v odpovídající kvalitě. Během testů na druhém bloku nevykazovaly rychločinné armatury hydroakumulátorů dostatečnou funkci (odchylky od požadované funkčnosti) a musely být repasovány ve výrobním závodě. To je velmi alarmující informace, neboť armatury jsou velmi důležité zařízení zajišťující zaplavení aktivní zóny reaktoru v případě maximální projektové nehody a zabraňují rozvoji havárie směrem k tavení paliva. Selhání těchto armatur by mělo fatální následky. Mediální strategie při prezentaci technických problémů a poruch na JETE Pozoruhodná byla mediální strategie ČEZu při prezentaci technických problémů na Temelíně. Po počátečních rozpacích byla zvolena strategie „plánovaných“ poruch a odstavení JETE. Do této kategorie pak byly zařazeny všechny poruchy. O tom, které z nich skutečně v rámci plánovaných zkoušek mohly nastat a ke kterým -vzhledem k harmonogramu testů - vůbec nemělo dojít, se mohla veřejnost jen dohadovat. Calla a Jihočeské matky se snažily získat věrohodné informace o poruchách na Temelíně, ale jako vždy narazily na obchodní tajemství. Státní úřad pro jadernou bezpečnost a jeho role při dostavbě JETE Protokoly o výsledcích kontrol, které v souvislosti s poruchami Státní úřad na Temelíně provedl, nesmí být zveřejněny, protože jsou obchodním tajemstvím. Veřejnost tedy nemá možnost získat přesné informace o závažnosti poruch ani způsobu jejich odstranění. Státní úřad pro jadernou bezpečnost ve výroční zprávě za rok 2001 přiznává, že se zkouškami při spouštění Temelína nebylo vše v pořádku. Nebyly dodržovány postupy podle schválených programů, odstraňování vad se odsouvalo, zkoušky byly přesouvány do jiných etap spouštění, existovaly rozpory mezi deklarovanou připraveností systémů k etapám spouštění a jejich reálným stavem apod.. Mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost však v médiích prezentovali Temelín jako bezproblémové zařízení. Předsedkyně tohoto úřadu opakovaně tvrdila, že k problémům dochází pouze v sekundárním okruhu a nikoli v primárním. Realita byla jiná. V primárním okruhu došlo k závažným problémům, např. k výpadku hlavních cirkulačních čerpadel či úniku radioaktivní vody z otevřeného reaktoru. Politický tlak na dostavbu JETE Samostatnou kapitolou při dostavbě Temelína a především ve fázi testů byl tlak na urychlení zkoušek a dodržení nereálných termínů za každou cenu. Tento trend začal být na Temelíně zřetelný s nástupem bývalých komunistických kádrů v čele s ředitelem Hezoučkým a zesílil především pod taktovkou ministra Grégra. Například 200 testů na výkonové úrovni 90% mělo dle informací lokalitních inspektorů SUJB trvat zhruba jeden měsíc. I se Silvestrem však ve skutečnosti trvaly třináct dní. Podobně v případě přesouvání zkoušek do jiných etap spouštění hrály zřejmě rozhodující roli politicky stanovené termíny, které měly přednost před dodržením předpisů. Právní nedostatky při spouštění obou bloků JETE SÚJB rozhodl o povolení k zavážení paliva v řízení, které bylo uzavřené pro veřejnost. Podobně dosud rozhodoval úřad vždy, vycházel přitom pouze z dikce atomového zákona a nezohlednil zákon 114/92, který určuje okruh účastníků řízení ve správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (viz žaloba ze dne 4. 12. 2000 vznesená Jihočeskými matkami na SÚJB k povolení zavážení paliva do prvního bloku JETE a tzv. fyzikálního spouštění). U druhého bloku JETE podaly Jihočeské matky v květnu 2002 na SÚJB opět obdobnou žalobu. Proces EIA k 78 změnám na Temelíně prokázal, že chybí některé důležité podklady a analýzy, které měly být k dispozici před spouštěním Temelína. Jejich vypracováním podmínilo Ministerstvo životního prostředí své stanovisko k procesu EIA. Jedná se o např. o - Podmínku - provést nové výpočty tepelně tlakového šoku tlakové nádoby reaktoru, stávající výpočty mohou poukazovat na bezpečnost po dobu prvních pěti let - Podmínku - zpracovat technické řešení přesměrování odfuku nezkondenzovaných plynů z hlavního kondenzátoru na základě stanovené objemové aktivity mimo aerosolové filtry - Podmínku - zpracovat na základě schváleného programu radiační zátěž a odpovídající rizika z kapalných výpustí s použitím vstupů na základě platných rozhodnutí SÚJB a OKÚ České Budějovice - Podmínku dokončit tzv. PSA (pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti) studie na hladině 2 s nejvyšším zdrojovým členem, zveřejnit ji a havarijní scénáře prakticky procvičovat - Podmínku doložit a prokázat před kolaudací stavby způsob likvidace odpadů, radioaktivních odpadů a vyhořelého paliva Dokumentace, posudek ani souhlasné stanovisko MŽP bohužel nevyžadují vyhodnocení tzv. nulové varianty. Nulová varianta, tj. varianta bez provedení změn, by zmapovala výchozí stav v JETE a umožnila zhodnocení variantních řešení změn projektu, nebyla vypracována. Vyhodnocení nulové varianty i zhodnocení variant řešení zákon EIA jednoznačně přikazuje. Je například otázkou, zda by na základě vyhodnocení těchto variant, byla jako nejlepší dostupná technologie zvolena varianta se softwarem a palivem právě od firmy Westinghouse. V dokumentaci a v posudku chybělo posouzení některých změn, (např. č. j. VÚP 1894/94-330-Má). Zákon EIA nepřipouští, aby investor některé změny nepředložil k posouzení. Zkušební provoz v JETE ani zavážení paliva do druhého bloku by proto neměly být povoleny, a to až do splnění veškerých podmínek, které vyplývají z připomínek vznesených v procesu EIA a z hodnocení Temelína mezinárodními misemi (nikoli MAAE). S ohledem na povolení zahájit štěpnou reakci je třeba znovu upozornit na to, že region není dostatečně připraven na případnou jadernou havárii. Mgr. Dana Kuchtová, 29. 5. 2002