Jihočeské matky

Ministr Röttgen začal počátkem roku jednat se zástupci energetického koncernu Energieversorgern (EVU) o možnostech prodloužení doby provozu jaderných elektráren a na úřadu kancléřky Angely Merkelové už také mělo proběhnout první kolo rozhovorů se zástupci koncernů Eon, RWE, Vattenfall a EnBW. V Německu je dosud v provozu 17 jaderných elektráren a již na jaře by měl být odstaven reaktor Neckarwestheim I v Badensko-Württembergsku. Jednání se nyní soustředí na to, zda by bylo možné reaktor nechat nadále v provozu. Prověřují se právní aspekty problému. Současná černo-žlutá spolková vláda v koaliční dohodě deklarovala prozkoumat možnosti prodloužení provozu jaderných elektráren, které mají být postupně odstavovány na základě dohody o výstupu z jaderné energetiky. Tato dohoda byla přijata rudo-zelenou koaliční vládou v roce 2000. Ministr Norbert Röttgen přišel nedávno s návrhem postupně nahradit jaderný proud elektřinou z obnovitelných zdrojů. Argumentuje při tom také tím, že jaderná energetika si v Německu za 40 let provozu nezískala potřebnou podporu veřejnosti. Do podzimu by mělo ministerstvo zpracovat materiál, ve kterém představí, jaké jsou reálné možnosti tohoto plánu a pokud bude tento politicko-energetický koncept schválen, měl by se zřejmě stát součástí revidované dohody o výstupu z jaderné energetiky. Podle předběžných odhadů by obnovitelné zdroje dokázaly nahradit výkon odstavených jaderných elektráren, pokud by se podílely na výrobě elektrické energie ze 40 procent. Mimochodem, Německo si stanovilo jako cíl dosáhnout do roku 2020 třetinového podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Představitelé tohoto v Německu nejrychleji se rozvíjejícího průmyslového odvětví hovoří o potenciálu až 47 procent. V současné době se podílí obnovitelné zdroje energie na výrobě elektřiny 16 procenty. Plány ministra Röttgena vyvolaly ostrou reakci spolkového ministra hospodářství Rainera Brüderle (FDP). Jablkem sváru mezi oběma ministerstvy je zejména doba prodloužení životnosti jednotlivých elektráren. Zatímco Brüderle trvá na tom, aby se doba provozu odvíjela od technického stavu toho kterého reaktoru, Röttgen navrhuje elektrárny ponechat v provozu maximálně osm let nad dobu, která je uvedena v dosud platné dohodě o výstupu z jaderné energetiky z roku 2000. Dalším sporem zřejmě bude ekonomická stránka věci. Energetické společností by měly z výroby proudu po uplynutí doby životnosti dodatečné zisky, jejichž část – až 50 % - by podle návrhu ministra hospodářství šla do státní pokladny formou jakési ekologické dividendy na rozvoj alternativních zdrojů energie. S tímto, zdá se, souhlasí i energetické koncerny. Rizikem tohoto postupu, podle ministra Röttgena je, že stát je takto přímo zainteresovaný na velkých ziscích a mohl by tak být benevolentní k případným bezpečnostním nedostatkům jaderných elektráren. Přístup spolkového ministra pro životní prostředí se hrubě nelíbí jeho rezortním kolegům a kolegyni ze tří spolkových zemí – Bavorska, Badensko-Württembergska a Hesenska, kteří jsou „hluboce zklamáni“ tím, že spolkový ministr prosazuje pokud možno nejrychlejší výstup z jádra a volají po vrcholné energetické schůzce.

Röttgen začal počátkem roku jednat se zástupci energetického koncernu Energieversorgern (EVU) o možnostech prodloužení doby provozu jaderných elektráren. Na úřadu kancléřky Angely Merkelové už také proběhlo první kolo rozhovorů se zástupci koncernů Eon, RWE, Vattenfall a EnBW. V Německu je dosud v provozu 17 jaderných elektráren a již na jaře by měl být v souladu s harmonogramem odstaven reaktor Neckarwestheim I v Badensko-Württembergsku. Jednání se nyní soustředí na to, zda by bylo možné reaktor nechat nadále v provozu. Prověřují se právní aspekty problému.

Ministr Röttgen bude mít v nejbližší době hodně práce s obhájením svých postojů hlavně uvnitř své strany, kde proti němu sílí nespokojené hlasy a považují ho za nedůvěryhodného. Možná mu navrhnou, že by měl přestoupit k zeleným!

Daniela Magersteinová