Jihočeské matky

Elektrárny na oběžné dráze nebo na Měsíci, jak si je představují někteří odvážnější odborníci, asi jen tak brzy fungovat nebudou, ale nepochybně se budeme muset stále více orientovat na jiné zdroje, než jsou klasická fosilní paliva. Už jsme si ve Velkých, malých zprávách říkali, že u nás i ve světě roste zájem o obnovitelné zdroje energie, a to jak o ty známější, jako je slunce, voda a vítr, tak o ty zatím méně běžné, například geotermální energie nebo bioplyn. Energii bychom mohli ve větší míře získávat i spalováním biomasy, jak vysvětluje v rozhovoru s Janou Olivovou inženýrka Vlasta Petříková.

Rozhodně ne, samozřejmě nejlevnější je, když se používá dřevo nebo odpady, poněvadž to jsou odpady, které se stejně musí zlikvidovat, ale pokud by se používala biomasa cíleně pěstovaná, tak ta má obrovský význam i z hlediska využití přebytečné půdy, nové pracovní příležitosti a z hlediska údržby krajiny. Co se týče té spotřeby energie, pokud by se tedy využívala biomasa na zpracování, řekněme, na peletky nebo brikety, tak tam je spočítáno, že ten /nesrozumitelné/ je 1:17, čili samozřejmě nějaké to procento se spotřebuje, ale je to podstatně výhodnější než jiné třeba technologie zpracovávání biomasy.

A nehrozí, že při spalování biomasy budeme vypouštět do ovzduší další oxid uhličitý, tedy skleníkový plyn?

No, samozřejmě, že při jakémkoliv spalování se uvolňuje CO₂, ale jelikož je to biomasa, která vzniká v současné době, tak aby vůbec ta biomasa mohla narůst, tak ten CO₂ z toho ovzduší musí odčerpat, protože to je podmínka fotosyntézy. Pokud by ten CO₂ z ovzduší ta rostlina neodčerpala, tak nenaroste, nevznikne. Oproti třeba uhlí, které jsou vlastně také rostliny, jsou to zuhelnatělé rostliny, ale ty rostliny vznikaly před x miliony let a dneska, když se spaluje uhlí, tak už se atmosféra jenom dotuje o ten CO₂, ale ty plavuně už dneska nerostou, ty rostly před dávnými roky, takže ten cyklus už tady není uzavřen, naopak je otevřen, a to je ta hlavní příčina těch problémů, které v současné době máme kolem skleníkového efektu.

Oni jsou tzv. rychle rostoucí dřeviny, to jsou rostliny, které jsou poměrně ve veřejnosti známé, ale v poslední době my se snažíme informovat lidi o možnostech pěstování energeticky rostlin bylinného charakteru, to znamená rostliny, které lze zasadit na pole a pěstovat místo například tradičních zemědělských komodit, protože je spočítáno, že pro potřebu zásobování potravinami přebývá naší půdy, jenom orné půdy, téměř 500 hektarů, což je obrovská plocha a samozřejmě, že tato plocha lze využít pro pěstovaní tzv. zelené energie. Jeden z takových velmi zajímavých druhů jsou rostliny samozřejmě víceleté a vytrvalé a jeden z nejvýznamnějších druhů je šťovík, krmný šťovík, je to, pozor, kulturní rostlina není to plevel, ale my jí používáme jako šťovík energetický a ten má skutečně obrovskou perspektivu, poněvadž on má parametr z hlediska výhřevnosti jako dřevo.