Jihočeské matky

Připomínky k návrhu zadání územního plánu Jihočeského kraje (ÚP VÚC)

1. Nejsou nám známy právní důvody, proč byly do dokumentace zařazeny všechny konkrétní záměry a projekty. Na rozdíl od územního plánu Jihočeského kraje do územního plánu Plzeňského kraje nebyl zařazen návrh na umístění úložiště vyhořelého jaderného paliva. V záměrech SÚRAO však je lokalita Pačejov (Plzeňský kraj) uvedena mezi šesti vybranými lokalitami stejně jako Božejovice-Vlksice a Lodhéřov (Jihočeský kraj).

2. Hlavním cílem by měl být trvale udržitelný rozvoj území a z něho by se měl odvíjet územní rozvoj všech funkčních složek, územně technické podmínky a dalších pět základních cílů zmíněných na s. 2 a nikoli opačně. Nástrojem pro analýzu území s ohledem na TUR je ekologická stopa.

3. C 12 a 13 - Územní rozvoj by bylo vhodné koordinovat s příhraničními regiony, konkrétně s Horním a Dolním Rakouskem a Bavorskem a to i s ohledem na související oblasti v příhraničním území, které splňují parametry zvláště chráněných území.

4. K 1 - Doprava – cílem je dosáhnout zlepšení životního prostředí v sídlech zatížených tranzitní dopravou a zajištění odpovídajícího napojení mikroregionů a jejich center na vyšší nadřazenou dopravní síť. Ani jednu z těchto funkcí uvažovaná dálnice D3 (R3) negarantuje. Ze zahraničních zkušeností je dnes už známo, že dálnice neřeší podstatné problémy dopravy a nepřinášejí rozvoj regionům, kterými procházejí.

5. Bod 72 - Zhodnocení a využití potenciálu všech existujících (vč. vojenských) letišť – zpřístupnění výrazných rozvojových ekonomických aktivit, rozvoj sportovního a rekreačního létání. Vzhledem k tomu, že záměry na využití potenciálu letišť jsou sporné jak z hlediska postojů veřejnosti (část veřejnosti záměry akceptuje, část odmítá), tak z hlediska ekonomického přínosu, požadujeme, aby se o těchto záměrech rozhodovalo v místních referendech. Využitelnost navrhovaného regionálního letiště u Českého Krumlova a u Světlíku (letiště Blatná) nelze posuzovat pouze z úzkého ekonomického hlediska. Provizorní letiště Blatná, které zde zatím slouží pouze pro malá sportovní letadla, je už dnes kontroverzní záležitostí. Nízké přelety nad územími CHKO Šumava a CHKO Blanský les ruší volně žijící faunu, včetně zvláště chráněné a negativně ovlivňují také rekreační hodnotu území (hlukové znečišťování). Rozšířením letiště by tyto negativní vlivy narůstaly do nepřijatelných rozměrů.

6. G 1-40 - zajistit zřízení CHKO Novohradské hory ukládá usnesení vlády o schválení ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace – zde se (s. 9) konstatuje, že zřízení CHKO Novohradské hory je podmíněno zpracováním finančních dopadů vyhlášení CHKO na region, bez tohoto materiálu prý není možné se zabývat projednáním záměru.Řízení o vyhlášení CHKO však přísluší výhradně MŽP, které toto řízení zahájilo podle zákona 114/92 Sb. Vyhlášení CHKO Novohradské hory proto nelze podmiňovat zpracováním finančních dopadů na region. Vyhlášení CHKO Novohradské hory přinese obcím mnohé výhody, především z hlediska cestovního ruchu, neboť nenarušené přírodní a krajinářské hodnoty budou stále vyhledávanější atraktivitou. Vyhlášení CHKO Novohradské hory by mělo být proto jednou z rozvojových priorit ÚPVÚC.

7. V návrhu ÚPVÚC je evidentní rozpor mezi záměrem nezahrnovat vojenský újezd Boleticedo řešeného území ÚPVÚC a mezi konkrétními stanovisky v textové části – např. G248 (lyžařský areál Chlum). Řešené území navíc odpovídá parametrům oblasti evropské soustavy  NATURA 2000 , realizace velkokapacitního areálu zimních sportů je s tímto vropským environmentálním systémem ochrany přírody neslučitelná. 

8. G2 48-3 Z návrhu ÚPVÚC není zřejmé, jakým způsobem (zastupitelstvem nebo jiným subjektem) byl určen zásadní význam některých projektů, např. biotechnologického parku Nové Hrady.

9. Návrh VÚC by podle našeho názoru měl vycházet z Koncepce ochrany přírody a krajiny v Jihočeském kraji, nikoli naopak, kdy Koncepce ochrany přírody a krajiny teprve bude dokončena v roce 2004.

10. k.3 Požadavky na řešení nadřazených systémů energetiky - JETE – navrhnout a do konceptu zahrnout alternativy využití zbytkového tepla. U tohoto záměru je zřetelný rozpor se schválenou energetickou koncepcí Jihočeského kraje a s nově schválenou energetickou koncepcí města České Budějovice. Viz níže – vyvedení tepla z JETE.

11. Vytipovat lokality pro otevření netěžených resp. rezervních ložisek, např. pro nejžádanější surovinu – stavební kámen a štěrkopísky. Těžbu je nutno posoudit z hlediska omezení plýtvání přírodními surovinovými zdroji. Dnešní situace, kdy podstatná část vytěženého kameniva a štěrkopísku je vyvážena do zahraničí, je dlouhodobě neudržitelná. Zásadně je nutno odmítnou těžbu v chráněných územích, např. lomy ve stávajících CHKO.

12. Co je bezpečnostní zóna JETE – s. 15?

13. O 109 – proč je z lokality MAPE Mydlovary vyčleněn kalojem Olešník?

Přílohy

1. Lokality pro úložiště radioaktivního odpadu Vlksice-Božejovice a Lodhéřov Podporujeme stanovisko zmíněné ve ÚPVÚC neumístit úložiště do jižních Čech. Není nám však známo, že by v této záležitosti bylo vydáno oficiální rozhodnutí krajského zastupitelstva. V médiích se k úložišti VJP oficiálně vyjádřil pouze hejtman Jihočeského kraje.

2. MAPE Mydlovary – řešení staré ekologické zátěže by se nemělo zužovat na začlenění rekultivovaných odkališť do krajiny. Cílový stavem by mělo být odstranění staré ekologické zátěže, k níž patří i řešení spodních částí těles odkališť, a s tím související zamezení kontaminace spodních vod v okolí MAPE Mydlovary.

3. Sjezdový areál Smrčina, příp. Hraničník – návrh ÚPVÚC by měl respektovat nesouhlasné stanovisko MŽP, nelze realizovat tyto záměry v 1. zónách Národního parku.

4. Přesunutí hranice CHKO Šumava z levého břehu na pravý břeh Lipna – jde zřejmě o nedorozumění, hranice CHKO nejde v současnosti po levém břehu Lipna, nýbrž zasahuje do vnitrozemí. Přeložení hranice CHKO na pravý břeh by znamenalo ztrátu těch několika cenných území ve vnitrozemí a na levém břehu Lipna, to je z hlediska veřejných zájmů ochrany přírody zcela nepřijatelné. 

5. Záměr na vybudování vodní nádrže Lipno III. pro přečerpávací elektrárnu – je v protikladu ke schválené energetické koncepci Jihočeského kraje – viz níže stanovisko ÚEK k výstavbě velkých centralizovaných zdrojů. Zároveň jde o nepřijatelný zásah do nadregionálního biokoridoru Vltavy. Totéž platí o kaskádě menších (ve skutečnosti svými parametry středních) vodních elektráren na Vltavě od Vyššího Brodu do Č. Budějovic, jež byla ochranou přírody zamítnuta jako nepřijatelná už v osmdesátých letech minulého století.

6. Výstavba dalších dvou bloků JETE – je v protikladu ke schválené Územní energetické koncepci Jihočeského kraje – viz kap. Stav vývoje a prognóza komerční dostupnosti nových energetických technologií, CityPlan 2003 „Jaderná energetika dnes v zemích OECD stagnuje. Důvodem jsou bezpečnostní hlediska a nekonkurenceschopnost současných technologií. Liberalizace trhu s plynem a elektřinou způsobí, že se tato situace nezmění během příštích dvaceti let…. Je málo pravděpodobné, že v příštích 20 letech bude postaven v Jihočeském kraji velký centralizovaný zdroj elektřiny, včetně rozšíření jaderné elektrárny Temelín o původně projektované bloky č. 3 a 4. Výstavba nových zdrojů elektřiny bude spočívat zejména v obnově stávajících tepláren a přestavbou kotelen na průmyslové či veřejné zdroje kombinované výroby tepla a elektřiny“.
Přestože hejtman Jihočeského kraje v médiích vyjádřil nesouhlasné stanovisko k tomuto záměru, je formulace problému v návrhu ÚPVÚC zcela odlišná než v případě úložistě, které krajský hejtman také v médiích odmítl. Pro umístění dvou bloků JETE má být území Temelína do „definitivního rozhodnutí“ ponecháno jako územní rezerva. 
Definitivní rozhodnutí o kapacitě JETE však již padlo, a to v roce 1990, kdy byla stavba 3. A 4. Bloku odmítnuta usnesením tehdejšího krajského národního výboru. Je proto nelogické počítat s územní rezervou pro další výstavbu JETE. Požadujeme vyřazení tohoto záměru z návrhu ÚP VÚC.

7. Dálkový horkovod JETE – záměr navrhovaný v ÚPVÚC, tj. zahrnout horkovod do řešení ÚPVÚC, posoudit nejvhodnější trasu, vymezit koridor pro výslednou trasu a územně ho hájit, je v přímém rozporu se schválenou ÚEK – viz. Kap. B 4.2.5.1 – Komentář k vyvedení tepelného výkonu z JETE: „…. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se nepředpokládá, že bude stavba realizována. Její dotaci z veřejných rozpočtů a fondů nedoporučujeme“. Požadujeme vyřazení tohoto záměru z návrhu ÚP VÚC.

8. Spalovna TKO Mydlovary – vyhodnotit v konceptu ve vztahu ke koncepci řešení odpadů jihočeského kraje je záměr, který podporujeme. Je třeba ji však vyhodnotit i ve vztahu k ÚEK – viz ÚEK – „….Protože stavba není vyvolána potřebou dalšího energetického zdroje, dotace v rámci fondů pro realizaci energetické koncepce se proto nedoporučuje.“ Požadujeme vyřazení tohoto záměru z návrhu ÚP VÚC.

9. Přečerpávací vodní elektrárna Lipno 3 a Přečerpávací elektrárna Kratušín – je v rozporu s ÚEK – viz výše stanovisko ke stavbě velkého centralizovaného zdroje elektřiny v jižních Čechách. Požadujeme vyřazení tohoto záměru z návrhu ÚP VÚC.

10. Dálnice D3 – některé výhrady uvádíme už výše. Záměr ke škodě věci neuvažuje s variantním řešením využití větší části stávající trasy mezinárodní silnice I/3, jejího rozšíření a modernizace, které by bylo přijatelnějším zásahem do krajinného rázu i biodiverzity.

11. IV. Železniční koridor – jeho realizace by měla mít prioritu před výstavbou rychlostní silnice jako ekologičtější způsob veřejné dopravy. Zatím jeho realizace výrazně zaostává za dálnicí D3.

12. Komerční a průmyslový areál v Boršově nad Vltavou je navrhován do zátopového území nivy Vltavy, zásadně nevhodného pro stavby podobného typu - navrhovaným protipovodňovým valem se zvyšuje riziko pro území ležící výše proti proudu a níže po proudu.

13. Splavnění Vltavy v úseku České Budějovice – Slapy. Jednalo by se o nepřijatelné zásahy do nadregionálního biokoridoru., narušení jeho ekologicko-stabilizačních funkcí.

14. Jako nepříznivý pro regionální rozvoj je nutno hodnotit nesouhlas dotčených obcí s vyhlašováním krajinných památkových zón.

15. Golfové areály v regionu jsou převážně navrhovány do nevhodných lokalit (např. Podskalská louka Hluboká, Mnich u Nové Bystřice, Veveří u Nových Hradů, nebo jsou realizovány nepřípustným způsobem, při vědomém porušování zákonů. Tyto areály, vzhledem k jejich velké „spotřebě“ dosud volné krajiny, jsou zařazeny do záměrů, jež by měly být posuzovány podle zákona 100/2001. V zásadě je vhodné navrhovat je do území krajinářsky a biologicky méně hodnotných, kde mohou být ekologickým i ekonomickým přínosem.

16. Protipovodňová opatření je nutno projektovat a provádět systémově na celém povodí řek, nikoliv nekoordinovaně podle momentálních místních požadavků. Preferovat krajinotvorné úpravy, zadržující vodu v krajině v horních částech toků a vyvážený tok energií v krajině, před technickými řešeními, nezohledňujícími přírodní zákonitosti. 

17. Uvažované přeshraniční silniční propojení Nových Hradů se St. Polten by nemělo být řešeno jako rychlostní komunikace a spojeno se zkapacitněním stávající silnice Č. Budějovice – T. Sviny – N. Hrady. Negativní ekologické a klimatologické dopady by nebyly vyváženy adekvátními socioekonomickými pozitivy.




V Českých Budějovicích, 29.12.2003


Mgr. Dana Kuchtová                                     Bc. Jaroslava Brožová