Jihočeské matky

1. V rámci procesu EIA je posuzována pouze jedna varianta koncepce nakládání s radioaktivními odpady (dále RAO) a s vyhořelým jaderným palivem (dále VJP). Je to dáno tím, že jedním z podkladů, ze kterého posuzovaná koncepce vychází, je přijatá energetická politika České republiky (dále EP). EP však byla schválena a přijata navzdory nesouhlasnému stanovisku Ministerstva životního prostředí, vydaného v procesu EIA. V tomto stanovisku se poukazuje na závažná pochybení v EP. Je jím např. rozpor se státní politikou životního prostředí, která klade důraz na principy trvale udržitelného rozvoje, které, pokud se energetiky týče, kladou důraz na maximální využití úspor a obnovitelných zdrojů. Současně platná energetická politika tyto aspekty podceňuje a soustředí se na prioritní využívání fosilních paliv a jaderné energie.
Varianty EP zpracovala jako podklad pro posouzení EIA firma SEVEn. Jednou z nich byla tzv. ekologická varianta (pokles energetické náročnosti, razantní prosazení úspor energie a obnovitelných zdrojů, neuvedení JETE do provozu, snížení spotřeby primárních energetických zdrojů). Bohužel, s nástupem ministra Grégra, byl tento materiál "smeten ze stolu" a byla vypracována současně platná EP.
Smyslem procesu EIA, ať jde o jednotlivé projekty, či posuzování koncepčních materiálů je porovnání variant a výběr nejoptimálnější varianty. To v tomto procesu postrádáme. Chápeme, že autor zpracování musel vycházet se současně platných vládních materiálů, na druhé straně je třeba připomenout "nadčasovost a apolitičnost" celého procesu EIA. Kromě toho není vyloučeno, že se změnou politického klimatu dojde i ke změnám zásadních vládních materiálů, tedy i EP. Nic nebrání zpracovatelům, aby se se studií SEVEn seznámili a provedli porovnání variant (ty se budou od sebe lišit např. s ohledem na množství vyprodukovaného VJP z jaderných elektráren).
Požadujeme, aby předložený materiál byl doplněn o vypracování a posouzení variant, vycházejících z variantních řešení EP. Takto doplněný materiál požadujeme znovu předložit veřejnosti k projednání.

2. Již v připomínkách k materiálu "Vstupní informace o posuzování vlivu na životní prostředí Koncepce nakládání s RAO a VJP" jsme upozorňovaly na to, že se materiál nezabývá vysoce aktivními odpady, kterými jsou odpady z těžby a zpracování uranových rud. Autoři posouzení koncepce se s naší připomínkou vypořádali vskutku bravurně. Akceptovali totiž tvrzení z posuzované koncepce o tom, že s přírodními materiály, které vznikají při těžbě a úpravě uranových rud je nakládáno podle horního zákona (který považuje tyto materiály za využitelné nerosty) a nejsou proto součástí této koncepce.
Pozůstatky po těchto činnostech představují obrovskou ekologickou zátěž a jejich sanace bude vyžadovat velké ekonomické investice. Jedním z takových lokalit je např. MAPE Mydlovary, kde se na ploše 286 ha nachází 36 miliónů tun kalů a průměrnou aktivitou Ra₂₂₆ 20.000 Bq/kg. Nikdo se zdravým rozumem nemůže předpokládat, že tento materiál bude možné v duchu horního zákona využívat k jakýmkoli účelům.
Požadujeme, aby byla koncepce doplněna o vyhodnocení vlivu radioaktivních odpadů z těžby a úpravy uranových rud na životní prostředí.

3. V koncepci jsou podle našeho názoru podhodnoceny náklady na ukládání VJP, kdy se hovoří o částce 47 miliard Kč (náklady na vyhledávání, vybudování a uzavření úložiště). Dříve se udávala částka kolem 100 miliard. O vyšších částkách se hovoří i v materiálu ÚJV Řež z roku 1997, kde se hodnotily zkušenosti z této oblasti u států západní Evropy, USA a Kanady.
Poplatek 50 Kč na vyrobenou 1 MWh elektřiny, který odvádějí provozovatelé jaderných elektráren na jaderný účet je nízký a nepodaří se z něj nashromáždit ani podhodnocenou částku 47 mld. Kč. Do budoucna bude muset dojít k přehodnocení a úpravě jeho výše. Jinak může dojít k situaci, že případný rozdíl, potřebný k uložení VJP, bude muset uhradit stát, potažmo daňový poplatník.
Podhodnocena je, podle našeho názoru i finanční rezerva na vyřazování JETE a JEDU z provozu - 12,5 mld. Kč a 11,1 mld. Kč. Zkušenosti ze zemí, které již jaderné elektrárny vyřazují z provozu hovoří o částkách v přepočtu minimálně několika desítek miliard Kč.
Požadujeme, aby tyto finanční aspekty byly v koncepci přehodnoceny.

4. V materiálu posouzení koncepce se uvádí, že vlivy aktivit a zařízení, které budou prováděny a provozovány v souvislosti nakládáním s RAO a VJP, jsou s ohledem na zdraví obyvatelstva a životní prostředí, zanedbatelné a minimální. Veškeré aktivity a zařízení jsou ovšem hodnocena pouze při běžném provozu. V materiálu postrádáme vyhodnocení vlivů při haváriích a výjimečných stavech (např. válečný konflikt, teroristický útok, zemětřesení).
Požadujeme, aby materiál byl v tomto duchu doplněn.

Autor hodnocení dále ignoruje fakt, že zařízení, ve kterých se skladuje nebo zpracovává radioaktivní materiál, mohou pravděpodobně negativně ovlivňovat zdraví obyvatelstva již při běžném provozu. Jedná se o problematiku vlivu dlouhodobých nízkých dávek záření na lidské zdraví, které začíná být ve světě věnována stále větší pozornost. Existuje odborná studie (autor Dr. Roland Scholz z mnichovské univerzity), ze které vyplývá, že v okolí některých jaderných zařízení (např. JE Krümmel na severním břehu Labe, zařízení na přepracování radioaktivních materiálů Sellafield v Británii) dochází k výskytu zvýšeného počtu onemocnění leukémií. Ačkoli příčina zatím není definitivně známa, nelze tento fakt zpochybnit. Ze studie, která proběhla v USA v rámci projektu Radiation and Public Health (Radiace a lidské zdraví) a jejíž výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Environmental Epidemiology and Toxicology, vyplynulo, že po ukončení provozu jaderných zařízení došlo k výraznému zlepšení zdraví okolního obyvatelstva (došlo k poklesu dětské úmrtnosti za dva roky po ukončení provozu 5 reaktorů o 15 až 20% oproti celostátnímu průměru, který činil 6%).
Koncepce samozřejmě nehodnotí vliv jaderných elektráren na životní prostředí, nicméně provoz jaderných elektráren produkuje materiály, kterými se koncepce zabývá a dále není vyloučeno, že i v okolí jiných zařízení, ve kterých se budou RAO a VJP skladovat nebo přepracovávat se mohou podobné trendy projevit.
Požadujeme, aby bylo posouzení koncepce doplněno o informace o možném vlivu nízkých dávek záření na lidské zdraví.

5. V posouzení koncepce se na několika místech uvádí, že se v problematice co s VJP ve světě pozornost ubírá dvěma směry. Jedním je přepracování paliva či jeho transmutace, druhým je jeho trvalé uložení v hlubinném úložišti.
Pro úplnost materiálu by bylo dobré uvést, že přepracování paliva a jeho transmutace je technologicky velmi náročná a drahá a dále, jaké nejistoty vyvolává optimistický projekt úložiště Yucca Mountain v Nevadě. Počítačové modely totiž ukazují, že se horský masiv bude chovat úplně jinak, než se předpokládalo. Ukázalo se např., že voda prostupuje masivem 10 krát rychleji, než se předpokládalo. Obavy také vzbuzuje odolnost slitiny kontejnerů, která by se mohla narušit působením tepla, kyselé vody a stopových množství olova, arsenu a rtuti už za dva týdny. Vědci zkoumají, za jak dlouho by působení tepla, prostupující vody horninou a zmíněných prvků z hornin, nastolilo takovéto destruktivní podmínky.
Požadujeme, aby v materiálu posouzení koncepce nakládání s RAO a VJP byly tyto informace pro úplnost uvedeny. V opačném případě totiž čtenář nabývá dojmu, že problematika konečného ukládání VJP je sice složitá, avšak v časovém horizontu desítek let řešitelná. Praktické zkušenosti však dokazují opak.

6. V materiálu posouzení koncepce je na str. 67 jako územně plánovací opatření pro umístnění hlubinného úložiště VJP uvedeno, že tato stavba má být prohlášena jako stavba veřejně prospěšná. S tím nelze souhlasit. Takovéto vyhlášení může ve svém důsledku vést k vyvlastnění pozemků a tím ke snížení možnosti právnických nebo fyzických osob zabránit výstavbě. Je to snaha o eliminaci případných odpůrců (a jistě jich nebude málo, např. obce) umístnění hlubinného úložiště. Proto požadujeme, aby toto opatření bylo z posouzení vyškrtnuto.

Závěr: Požadujeme, aby "Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR" byla vrácena zpracovatelům k přepracování a doplnění v duchu výše uvedených připomínek a poté znovu předložena k veřejnému projednání. Závěrem musíme konstatovat, že posouzení koncepce je zpracováno tendenčně a neobjektivně. Je v podstatě propagací jaderné energetiky. Zlehčuje rizika spojená s jadernou energetikou (viz. tabulka na str. 21, ve které je 5ti letý pobyt v prostoru jaderné elektrárny podle autorů stejně rizikový jako např. požití 0,5 kg burských oříšků) a jejími produkty - vyhýbá se např. hodnocení předního palivového cyklu (pozůstatky po zpracování a těžbě uranu). Údaje a informace, které by mohly probudit ve čtenáři pochybnost o pozitivech jaderné energetiky, pro jistotu zpracovatelé neuvádí vůbec (vlivy nízkých dávek záření na lidské zdraví). Hlavní filosofií směřovanou k veřejnosti je její neznepokojování = zatajování informací, které se jaderníkům "nehodí do krámu". Toto znepokojování veřejnosti, tedy poskytování informací z jiných pramenů, než od jaderné lobby, je dokonce podle autorů koncepce vyhodnoceno jako jedno z největších rizik. Jako opatření pro "objektivní" informovanost veřejnosti nám autoři koncepce nabízí "systematické vymývání mozků a úplatky ve formě sponzoringu ze strany provozovatelů jaderných zařízení". To jsou další důvody pro to, aby takto zpracovaná dokumentace byla řešitelskému kolektivu vrácena zpět k přepracování.

V Č.Budějovicích 16.9.2001
Mgr. Dana Kuchtová
Ing. Monika Wittingerová