Jihočeské matky

Jihočeské a Freistadtské matky spolu již léta úzce spolupracují, především v boji proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín. V rámci této spolupráce vznikla studie o vlivu Temelína na cestovní ruch. Studie byla koncem loňského roku zadána k vypracování renomované firmě Fessel-Institut Vídeň, která zkoumala, zda má dostavba Temelína vliv na rozhodování Rakušanů (z oblasti Mühlviertelu a z oblasti kolem Lince) o tom, zda podniknou turistické cesty do České republiky.

Studie má dvě části. První je průzkum situace u autobusových dopravců. Již z této části je zřejmé, že se v roce 2001 výrazně snížilo množství jednodenních autobusových zájezdů z Rakouska do Čech oproti roku 2000. Tento trend je způsoben především obavami z jaderné elektrárny Temelína, která celé České republice vytváří špatnou image.

V druhé části studie, v telefonickém reprezentativním průzkumu obyvatel Mühlviertelu a obyvatel z okolí Lince se ukázalo, že se oproti roku 2000 snížil počet jednodenních výletů o 7%, (tedy z 27% obyvatel Muhlviertelu, kteří dříve cestovali do jižních Čech, se počet snížil na 20%), tj. v absolutních číslech o 40 000 cest. Někteří přestali jezdit úplně (např. 10% mladých rodin s dětmi), jiní cesty omezili. Ve finančním vyjádření to především pro firmy v jižních Čechách znamená škodu ve výši 18 miliónů ATS, tj. asi 45 000 000,- Kč ročně. Na dotaz, zda by se při zastavení Temelína četnost turistických cest respondentů do České republiky zvýšila, odpovědělo 40% z nich kladně.

Negativní vliv jaderné elektrárny Temelín na zahraniční turistickou klientelu, především z Rakouska, potvrzují i čeští poskytovatelé turistických služeb – viz příloha.

Negativní vliv Temelína na cestovní ruch studie Freistadtských matek jasně prokázala. Potvrzují ho i někteří čeští poskytovatelé turistických služeb v Čechách. Je otázkou, proč ho dosud ignorují oficiální místa, např. zpracovatelé programu rozvoje Jihočeského kraje. Tento dokument považuje turistiku a spolupráci příhraničních regionů za základ rozvoje kraje, negativní vliv jaderné elektrárny Temelín na rozvoj turistiky v něm však není vůbec zvažován.

Matky proti atomovému nebezpečí
Freistadt


Fessel – Institut Vídeň vypracoval
na zakázku sdružení
Matky proti atomovému nebezpečí Freistadt
studii



VLIV TEMELÍNA NA CESTOVNÍ RUCH

1. Interview s podnikateli z oblasti Mühlviertelu, kteří pořádají jednodenní autobusové zájezdy do ČR

2. Telefonický reprezentativní průzkum u obyvatel Mühlviertelu


Lehner Renate, tel.: 0043/7942/76825, e-mail:lehnerrenate@hotmail.com
www.muttergegenatomgefahr.at
Základní informace ke studii o cestovním ruchu

Cílem studie je objasnit, jakým způsobem ovlivnila jaderná elektrárna Temelín cestovní ruch z Rakouska do České republiky, konkrétně cestovní ruch z jednoho příhraničního regionu, tedy Mühlviertlu.

Vypracování studie iniciovaly Jihočeské matky, studii zadaly Matky proti atomovému nebezpečí z Freistadtu a provedena byla koncem roku 2001 Fessel-Gfk-Institutem ve Vídni. Obsahuje dvě dílčí studie:

a) rozhovory s místními provozovateli cestovních služeb, především v oblasti autobusových zájezdů. Z celkového počtu 50 podnikatelů v této oblasti bylo provedeno interview s 20 z nich.

b) telefonicky prováděný reprezentativní průzkum u obyvatelstva Mühlviertlu se zapojením oblasti kolem Lince.

Rozhovory s podnikateli v cestovním ruchu

CÍLOVÁ SKUPINA: U dotazovaných podnikatelů se jedná vesměs o jednotlivé firmy bez filiálek, pro něž jsou jednodenní výlety v celkovém obratu nejdůležitější složkou. Místa určení v České republice (především Praha) se v letech následujících po sametové revoluci velmi dobře zavedla a cestovní ruch je pro Českou republiku významným přínosem.

VÝSLEDEK: Počet jednodenních autobusových zájezdů do České republiky zaznamenal v dotazovaném období citelný pokles oproti roku 2000.
Pro podnikatele z oblasti Mühlviertlu však není tento pokles tak citelný, protože pokles nahradili rezervacemi do jiných oblastí mimo ČR. Pokud byl někdo poškozen, jsou to české firmy, protože se počet rakouských hostů snížil.

PŘÍČINY: Jako příčiny poklesu byly podnikateli v cestovním ruchu uvedeny obavy z Temelína

 Temelín se stal předmětem mnoha diskusí. Uvedení elektrárny do provozu má jednoznačně záporné dopady na cestovní ruch z Rakouska do České republiky. Jsou uváděny hlavně: poruchy, strach z nehody.
 Česká republiky získala díky Temelínu špatnou image.
 Vinu lze relativně rovnoměrně připsat českým, ale i rakouským politikům, a jejich vypořádání se se situací.

PROGNOZA: Co se týče budoucnosti, tyto firmy podnikající v cestovním ruchu vyčkávají. Zda se situace uklidní, bude podle jejich mínění záležet na dalším vývoji.


Telefonická anketa u reprezentativního vzorku

CÍLOVÁ SKUPINA: Do ankety byl namátkově vybrán vzorek z veřejného telefonního seznamu a bylo provedeno 300 úspěšných rozhovorů. Tyto rozhovory byly rovnoměrně rozděleny podle regionů a podle demografických charakteristik - velikost místa, pohlaví, věk, počet osob v domácnosti, školní vzdělání a příjmy - tak, aby co nejvíce odpovídaly skutečnosti. Navíc byla vytvořena malá reprezentativní skupina z obyvatel Lince, kteří byli dotazování jako kontrolní skupina, aby se zjistilo, zda stejné tendence s ohledem na cestovní ruch projevují i v celém regionu.

CÍL: Jednalo se hlavně o kvantifikování četnosti cest do České republiky a o zachycení celkového vlivu Temelína na tyto cesty.

VÝSLEDEK: Je viditelný značný pokles frekvence jednodenních výletů: počet těchto turistů z Mühlviertlu se snížil z 27 % na 20 %. Vyjádřeno v absolutních číslech to znamená, že ve srovnání k roku 2000 bylo v roce 2001 provedeno o 40 000 jednodenních výletů fyzických osob méně. Do této skupiny patří ti, kteří své výlety do České republiky od roku 2000 zcela zrušili a ti, kteří v letošním roce počet jednodenních výletů do České republiky omezili. Obzvlášť zřetelný je tento pokles u mladých rodin s dětmi. 10% rodin s dětmi do 14 let své výlety do České republiky zcela zrušily. Tyto výsledky odpovídají výsledkům, které získal Fessel - Institut v jiné anketě, která proběhla v celém Rakousku.
Finanční ztráty jsou pro Českou republiku značné. Rakouští turisté vydají při jednodenním výletu do České republiky přibližně 450,- ATS na osobu. Při zmíněném poklesu o 7% vznikla České republice díky absenci turistů z Mühlviertlu ztráta na příjmech ve výši 18 milionů ATS.

Jako hlavní důvod pro zrušení výletů byl udáván Temelín.

PROGNÓZA: Ti, kteří v roce 2000/2001 jednodenní turistické výlety do České republiky ještě podnikali, je již plánují v menším počtu . Přibližně jedna třetina by chtěla počet výletů dále redukovat nebo zcela zastavit. Na otázku, zda by zastavení provozování Temelína mělo vliv na vlastní cestování, udalo 40 % z nich, že by za těchto okolností frekvenci výletů opět zvýšili.

Několik dalších informací o postojích všech obyvatel Mühlviertlu

 93% obyvatel Mühlviertlu se cítí Temelínem ohroženo

 kolem 50% vidí možné škody v tom, že se i oblast Mühlviertl stane méně atraktivní pro turisty. Především obyvatelé Freistadtu mají tento názor

 64% dotazovaných si myslí, že se Mühlviertl stane díky Temelínu neatraktivní pro obyvatele regionu

 66% souhlasí s tím, že se Česká republika stane díky Temelínu neatraktivní pro turisty. S tím souhlasí především obyvatelé v okrese Rohrbach a Freistadt – viz fólie v příloze

Shrnutí

Matky proti atomovému nebezpečí – Freistadt zadaly na podzim roku 2000 u renomované firmy Fessel - Institut vypracování studie o vlivech Temelína na cestovní ruch z Rakouska do České republiky. Anketa byla provedena na konci roku 2001 a výsledky byly zveřejněny 22.2.2002 v rámci tiskové konference v Českých Budějovicích a Freistadtu.

Dvě dílčí studie (rozhovory s provozovateli cestovních služeb z Mühlviertlu a z oblasti Lince a telefonická anketa se soukromými osobami z oblasti Mühlviertel) přinesly velmi jasné, pro český cestovní ruch ovšem velmi nemilé výsledky.

Jednodenní autobusové zájezdy doznaly v dotazovaném období značné ztráty. Pro podnikatele z Mühlviertlu nejsou škody tak výrazné, protože tento pokles nahradili rezervacemi jiných destinací. Pokud je někdo poškozen, jsou to české firmy, protože nepřítomnost rakouských hostů znamená značné úbytky tržeb. Temelín (série poruch, strach z nehody) byl určen jako příčina tohoto poklesu. „U zákazníka lze vycítit strach a nespokojenost“, tvrdí všichni rakouští podnikatelé. Vinu lze rovným dílem rozdělit mezi české i rakouské politiky a na jejich řešení situace. To, zda se situace uklidní, závisí podle provozovatelů zájezdů na dalším vývoji situace ohledně Temelína.

Také telefonická anketa poskytuje jednoznačný obraz. Je zřetelný jednoznačný pokles jednodenních výletů obyvatel z Mühlviertlu do České republiky (z 27% na 20%). V porovnání s rokem 2000 bylo provedeno v roce 2001 přibližně o 40 000 cest fyzických osob méně. Obzvlášť zřetelně je tento ústup vidět u mladých rodin s dětmi. 10% dotazovaných z této skupiny své jednodenní výlety do České republiky zcela zrušilo. Finanční ztráty jsou pro Českou republiku značné. Nepřítomností turistů z Mühlviertlu vznikla České republice ztráta na tržbách asi 18 milionů ATS (při 450,- ATS na osobu a den). Prognózy do budoucnosti nejsou dobré. Tato klesající tendence bude pokračovat. Kolem třetiny dotázaných, kteří stále ještě do České republiky cestují, chce počet svých výletů dále snižovat či dokonce zcela omezit. V případě zastavení Temelína by však 40% dotázaných frekvenci výletů opět zvýšilo.

Čísla, která dokazují celkový postoj obyvatel Mühlviertlu k elektrárně:
- 93% z nich se cítí být Temelínem ohroženo - 50% se domnívá, že Mühlviertel ztratí uvedením Temelína do provozu na atraktivitě pro turisty - 64% je přesvědčeno, že kvalita života v Mühlviertlu se uvedením Temelína do provozu omezí - 66% souhlasí s tím, že Česká republika ztratí uvedením Temelína do provozu jako turistický cíl na atraktivitě.

Matky proti atomovému nebezpečí, Freistadt

Vše začalo v roce 1991. Na základě iniciativy několika žen z Freistadtu vznikla otevřená zájmová skupina a postupně angažované nadstranické sdružení „Matky proti atomovému nebezpečí – Freistadt“. Jako matky se cítíme zodpovědné a především tato úloha nás zavazuje k tomu, abychom se bránily proti nebezpečí atomové energie a abychom se zasazovaly o využívání ekologických forem výroby energie. Děti nás nepotřebují pouze jako matky a otce v rodinném svazku, ale potřebují nás také jako prostředníky a zástupce v politice a společnosti. Z tohoto důvodu považujeme za naši povinnost vystupovat veřejně za trvale udržitelný život a bezatomovou budoucnost našich dětí. Naše sdružení se skládá z aktivních členů a příznivců. Práce probíhá formou pravidelných setkání (každé první úterý v měsíci ve 20.00 hod - restaurace Vis-á-vis) a v pracovních skupinách.

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU JIHOČESKÉHO KRAJE

Regionální rozvojová agentura RERA, a. s. 30. 9. 2001


Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje je dokumentem, jehož schválením, zajištěním realizace a kontrolou jeho plnění naplňuje zastupitelstvo kraje (v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb. o krajích) úlohu kraje v péči o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.

Program vymezuje strategické cíle, opatření a rozvojové aktivity. Program je členěn na jednotlivé oblasti, jednou z nich je cestovní ruch, kultura a vnější vztahy. Cestovní ruch je chápán jako specifická součást průmyslu.

Strategická vize Jihočeského kraje je definována:
„Region využívající potenciálu významné geografické polohy, zachovalého přírodního bohatství, historických a kulturních památek, tradice místního folklóru, lidových řemesel a lázeňství k vytvoření prostředí atraktivního pro zahraniční i české návštěvníky, vhodného pro sportovní aktivity, aktivní odpočinek, kulturní vyžití a vzdělávací akce, co nejvíce otevřený všestranné spolupráci se zahraničím, se sousedními regiony a integrovaný do evropských struktur“.

Pro naplnění strategické vize Jihočeského kraje jsou stanoveny mj. tyto globální cíle:

1. Učinit region přitažlivý pro „světovou turistiku“ při využití jedinečnosti jižních Čech v jejich přírodním i urbanistickém charakteru

5. Využívat přírodní, surovinové a vodní zdroje regionu k ekonomickým aktivitám, které jsou v souladu se zásadou trvale udržitelného rozvoje

Analýza silných a slabých stránek regionu pro oblast „Ochrana životního prostředí“ a pro oblast „Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy“ nikde nezmiňuje problém Temelína. Naopak u příležitostí je jmenována možnost propojení turistických a kulturních aktivit s Rakouskem a Německem. Ani v kapitole, která shrnuje nutná opatření není zmínka o řešení otázky Temelína. Pouze v případě vnějších vztahů s Horním a Dolním Rakouskem a Bavorskem je v program zdůrazněna potřeba zainteresovat občanské aktivity a zájmová sdružení občanů do projektů příhraniční spolupráce.

V programu rozvoje Jihočeského kraje byl problém Temelína a jeho negativní vliv jednoznačně podceněn, a to především v oblastech ochrana životního prostředí a cestovní ruch.

Mgr. Dana Kuchtová, Ing. Monika Wittingerová