Jihočeské matky
občanské sdružení
Nevládní ekologické organizace řekly NE Lyžařskému areálu Chlum!
9.2.2004
Autor: JČM
TISKOVÁ ZPRÁVA ze dne 9.2.2004
Nevládní ekologické organizace řekly NE Lyžařskému areálu Chlum!
Na nedávném setkání v Horní Plané se zástupci ekologických nevládních organizací regionu shodly na stanovisku, vyjadřující nesouhlas s realizací Lyžařského areálu Chlum. Naopak o tomto záměru vážně uvažuje soukromá společnost Lipno Servis, která si nechala již zpracovat od projekční kanceláře Atelier 8000 studii představující lyžařský areál s 28 km sjezdových tratí, šesti lanovkami, běžecký areál, ubytovací a stravovací zázemí, příjezdové komunikace, parkoviště a další atraktivity umožňující pořádat sportovní události světového významu. To vše za 1,8 miliardy korun. Vítaným společníkem pro Sdružení Chlum se stal Jihočeský kraj, který prostřednictvím svého zastupitelstva schválil záměr Lyžařského areálu Chlum v listopadu loňského roku jako jeden ze strategický projektů Programu rozvoje a Akčního plánu. Celý projekt představovaný jako „revitalizace původní atmosféry a života lokality“ je umocněn projektem Šumavské tramvaje propojující celý region.
Proč právě Chlum?
„Území mezi CHKO Blanský les a CHKO Šumava představuje výjimečnou konfigurací terénu a vhodnými klimatickými podmínkami ideální předpoklad pro vybudování centra s širokým zimním, ale i letním využitím“, uvádí se ve studii společnosti Lipno servis. Zároveň však autoři připouštějí, že oblast leží ve srážkovém stínu, což předpokládá technické zasněžování. Také zkušenosti místních obyvatel, kteří již vyjádřili peticí svůj nesouhlas s budováním areálu, hovoří o klimatických podmínkách nepříznivých záměru.
Ekologické nevládní organizace mají na projekt jiný názor. „Území vojenského výcvikového prostoru mezi dvěma chráněnými krajinnými oblastmi doslova svádí k obdobným podnikatelským záměrům“ uvádí Vladimír Molek ze sdružení CALLA. „Polopravdy o zdevastovaném vojenském prostoru vytváří spolu s vidinou opuštěných armádních objektů lákavou představu“, dodává Jaroslava Brožová z občanského sdružení Jihočeské matky. „ Jedná se o pramennou oblast několika toků ovlivňujících svou čistotou výskyt chráněné kriticky ohrožené perlorodky říční na řece Blanici“, uvádí Martin Janda z Ekocentra Volary.
Zdevastované území nebo přírodní skanzen?
„Vojenský výcvikový prostor Boletice představuje mimořádně pozoruhodné území s výjimečnými přírodními podmínkami. Botaniky zde bylo zjištěno 180 ohrožených a fytogeograficky významných druhů rostlin , z čehož 45 druhů je chráněných zákonem a 133 je zahrnuto v tzv. Červeném seznamu .V samotné oblasti Chlum byl zjištěn výskyt 100 chráněných a ohrožených druhů rostlin na více jak 3000 lokalitách, z nichž mnohé vzácné druhy zde mají také zřejmě nejpočetnější zastoupení v rámci celé ČR.“, uvádí se ve zprávě Agentury ochrany přírody a krajiny z mapování biotopů pro Soustavu NATURA 2000. Hlavní příčinou současně velmi příznivého stavu přírodního prostředí je skutečnost, že krajina přestala být vznikem vojenského výcvikového prostoru po roce 1945 extenzivně obhospodařována a díky tomu chybí zdroje znečištění .
„ Našim cílem je prokázat, že území je ekologicky důležité, lidé se nesmí zaleknout ochrany přírody“, shodli se zástupci nevládních organizací.Z těchto důvodů si také vyžádali v souladu se zákonem o poskytování informací o životním prostředí uvedené výstupy .“ Specifický režim využívání vojenského prostoru měl za následek vznik unikátního prostředí, jehož vysoká rozmanitost umožňuje existenci mnoha celoevropsky ohroženým druhů ptáků. Z těchto důvodů bylo území navrženo jako oblast ochrany ptactva v rámci soustavy NATURA 2000.“ ,uvádí David Lacina z České společnosti ornitologické, která zpracovala na základě dlouholetých výzkumů návrh tzv. ptačích oblastí pro celou republiku.
Je zde příroda, která nabízí odkrytí mnoha dosud nepoznaných ekologických zákonitostí a která by se do budoucna mohla stát zásobárnou života pro regeneraci a revitalizaci dnešní těžce zkoušené civilizované krajiny. Tím ovšem nechceme usilovat o její zakonzervování a znepřístupnění. Rovněž obava o ztrátu zaměstnání ze strany místních obyvatel v souvislosti s případným vyhlášením chráněného území není na místě. Vždyť právě díky dosavadnímu specifickému režimu využívání a hospodaření, mělo za následek vznik unikátního prostředí. Avšak navrhované megalomanské projekty by zde neměly najít uplatnění.
Za Sdružení CALLA: Vladimír Molek, tel. 387 311 381
Za Českou společnost ornitologickou : David Lacina, tel. 274 866 700
Za Centrum environmentálních informací a služeb ŠÍPEK: Petr Resch, tel. 380 704 620
Za Děti Země Bohumilice: Zdeněk Čihák, tel. 388 428 073
Za Ekocentrum Volary : Martin Janda, tel. 606 289 007
Hnutí Duha České Budějovice: Ondřej Šanda, tel.386 713 296
Za OS Jihočeské matky: Jaroslava Brožová, tel. 387 427 091
Za Okrašlovací spolek Zdíkovska: Dagmar Kjučuková, tel. 388 426 844
Za Spolek na ochranu šumavské přírody: František Kadoch, tel. 723 340 066
Za Zelené srdce Evropy: Radek Thér, tel. 386 355 932, Václav Polák, tel. 386 462 180
Nevládní ekologické organizace řekly NE Lyžařskému areálu Chlum!
Na nedávném setkání v Horní Plané se zástupci ekologických nevládních organizací regionu shodly na stanovisku, vyjadřující nesouhlas s realizací Lyžařského areálu Chlum. Naopak o tomto záměru vážně uvažuje soukromá společnost Lipno Servis, která si nechala již zpracovat od projekční kanceláře Atelier 8000 studii představující lyžařský areál s 28 km sjezdových tratí, šesti lanovkami, běžecký areál, ubytovací a stravovací zázemí, příjezdové komunikace, parkoviště a další atraktivity umožňující pořádat sportovní události světového významu. To vše za 1,8 miliardy korun. Vítaným společníkem pro Sdružení Chlum se stal Jihočeský kraj, který prostřednictvím svého zastupitelstva schválil záměr Lyžařského areálu Chlum v listopadu loňského roku jako jeden ze strategický projektů Programu rozvoje a Akčního plánu. Celý projekt představovaný jako „revitalizace původní atmosféry a života lokality“ je umocněn projektem Šumavské tramvaje propojující celý region.
Proč právě Chlum?
„Území mezi CHKO Blanský les a CHKO Šumava představuje výjimečnou konfigurací terénu a vhodnými klimatickými podmínkami ideální předpoklad pro vybudování centra s širokým zimním, ale i letním využitím“, uvádí se ve studii společnosti Lipno servis. Zároveň však autoři připouštějí, že oblast leží ve srážkovém stínu, což předpokládá technické zasněžování. Také zkušenosti místních obyvatel, kteří již vyjádřili peticí svůj nesouhlas s budováním areálu, hovoří o klimatických podmínkách nepříznivých záměru.
Ekologické nevládní organizace mají na projekt jiný názor. „Území vojenského výcvikového prostoru mezi dvěma chráněnými krajinnými oblastmi doslova svádí k obdobným podnikatelským záměrům“ uvádí Vladimír Molek ze sdružení CALLA. „Polopravdy o zdevastovaném vojenském prostoru vytváří spolu s vidinou opuštěných armádních objektů lákavou představu“, dodává Jaroslava Brožová z občanského sdružení Jihočeské matky. „ Jedná se o pramennou oblast několika toků ovlivňujících svou čistotou výskyt chráněné kriticky ohrožené perlorodky říční na řece Blanici“, uvádí Martin Janda z Ekocentra Volary.
Zdevastované území nebo přírodní skanzen?
„Vojenský výcvikový prostor Boletice představuje mimořádně pozoruhodné území s výjimečnými přírodními podmínkami. Botaniky zde bylo zjištěno 180 ohrožených a fytogeograficky významných druhů rostlin , z čehož 45 druhů je chráněných zákonem a 133 je zahrnuto v tzv. Červeném seznamu .V samotné oblasti Chlum byl zjištěn výskyt 100 chráněných a ohrožených druhů rostlin na více jak 3000 lokalitách, z nichž mnohé vzácné druhy zde mají také zřejmě nejpočetnější zastoupení v rámci celé ČR.“, uvádí se ve zprávě Agentury ochrany přírody a krajiny z mapování biotopů pro Soustavu NATURA 2000. Hlavní příčinou současně velmi příznivého stavu přírodního prostředí je skutečnost, že krajina přestala být vznikem vojenského výcvikového prostoru po roce 1945 extenzivně obhospodařována a díky tomu chybí zdroje znečištění .
„ Našim cílem je prokázat, že území je ekologicky důležité, lidé se nesmí zaleknout ochrany přírody“, shodli se zástupci nevládních organizací.Z těchto důvodů si také vyžádali v souladu se zákonem o poskytování informací o životním prostředí uvedené výstupy .“ Specifický režim využívání vojenského prostoru měl za následek vznik unikátního prostředí, jehož vysoká rozmanitost umožňuje existenci mnoha celoevropsky ohroženým druhů ptáků. Z těchto důvodů bylo území navrženo jako oblast ochrany ptactva v rámci soustavy NATURA 2000.“ ,uvádí David Lacina z České společnosti ornitologické, která zpracovala na základě dlouholetých výzkumů návrh tzv. ptačích oblastí pro celou republiku.
Je zde příroda, která nabízí odkrytí mnoha dosud nepoznaných ekologických zákonitostí a která by se do budoucna mohla stát zásobárnou života pro regeneraci a revitalizaci dnešní těžce zkoušené civilizované krajiny. Tím ovšem nechceme usilovat o její zakonzervování a znepřístupnění. Rovněž obava o ztrátu zaměstnání ze strany místních obyvatel v souvislosti s případným vyhlášením chráněného území není na místě. Vždyť právě díky dosavadnímu specifickému režimu využívání a hospodaření, mělo za následek vznik unikátního prostředí. Avšak navrhované megalomanské projekty by zde neměly najít uplatnění.
Za Sdružení CALLA: Vladimír Molek, tel. 387 311 381
Za Českou společnost ornitologickou : David Lacina, tel. 274 866 700
Za Centrum environmentálních informací a služeb ŠÍPEK: Petr Resch, tel. 380 704 620
Za Děti Země Bohumilice: Zdeněk Čihák, tel. 388 428 073
Za Ekocentrum Volary : Martin Janda, tel. 606 289 007
Hnutí Duha České Budějovice: Ondřej Šanda, tel.386 713 296
Za OS Jihočeské matky: Jaroslava Brožová, tel. 387 427 091
Za Okrašlovací spolek Zdíkovska: Dagmar Kjučuková, tel. 388 426 844
Za Spolek na ochranu šumavské přírody: František Kadoch, tel. 723 340 066
Za Zelené srdce Evropy: Radek Thér, tel. 386 355 932, Václav Polák, tel. 386 462 180
Kategorie článků
Jihočeské matky
Hledání
Kontakt
Adresa
Karla Buriana 1288/3
České Budějovice
370 01
mobilní telefon
+420 603 516 603
A po nás planina...
Lidé od Temelína
