Jihočeské matky

občanské sdružení

MUSÍ BÝT OBČAN ODBORNÍKEM? aneb smíme mluvit do toho, z čeho nemáme doktorát?

20.11.2002
Před časem mi Děti Země z Brna poslali osobitý názor geologa Pavla Hranáče na aktivity jihočeských environmentálních organizací, konkrétně i na činnost Sdružení Jihočeské matky, který byl publikován na internetu.
Před časem mi Děti Země z Brna poslali osobitý názor geologa Pavla Hranáče na aktivity jihočeských environmentálních organizací, konkrétně i na činnost Sdružení Jihočeské matky, který byl publikován na internetu. Týká se záležitosti, o níž se občas vede debata i uvnitř environmentálního hnutí: Má občanské sdružení vstupovat do kauz, které se týkají oborů, v nichž nemá ve svých řadách odborníky? Nezpochybňuje taková organizace svou věrohodnost, když její námitky vůči některým záměrům zůstanou pouze v laické, "občanské" rovině?

"Dostalo se mi do rukou spoustu dokumentů, kdy jsem měl možnost nahlédnout do celkové problematiky střetu těžby surovin a ochrany přírody" - píše ve výše uvedeném elaborátu autor, jehož češtinu uvádím v původním znění . "Byl jsem překvapen, jak laicky a neodborně si počínají mluvčí či zástupci ekologických aktivit. Vytahují stále stejné argumenty, ač v minulosti vícekrát zamítnuté, většinou subjektivní, nekvantifikovatelné a zákony nepodložitelné.

V případě Blanského lesa se většinou jednalo o organizace, které si tam v době relativního klidu odskočily z Temelína - Jihočeské matky, Duha, Calla - a asi nevěnovaly dost času přípravě. Jejich argumenty neobsahují žádné konkrétní návrhy, žádné hmatatelné důkazy svých tvrzení . Mluvčí Jihočeských matek přijela na jednání o EIA dokonale nepřipravena, zřejmě si to spletla s jinou akcí. Nabyl jsem dojmu, že pokud aktivita ekologických organizací nebude opřena pevně o zákon, sklidí jen posměch."

Dále zde Pavel Hranáč chválí přístup Správy CHKO Blanský les, s jejímž vedením se údajně "docela spřátelil" a komentuje ještě nesouhlas místních obyvatel s těžbou - jsou to ti, dle jeho mínění, kteří "zastupují jiné podnikatelské aktivity".

Kolega Molek ze Sdružení Calla se domnívá, že by nebylo od věci zamyslet se nad tím, zda ve výše uvedeném názoru není kus pravdy. Jeho návrh na diskusi poněkud zapadl v návalu jiné práce, to ale neznamená, že není o čem polemizovat. Přivítáme, pokud se k věci budete chtít vyjádřit.

K těžbě kameniva v CHKO Blanský les proběhly dva procesy posuzování vlivů na životní prostředí - k navýšení těžby v lomu Plešovice a Zrcadlová huť. Námitky našeho sdružení k dokumentaci i posudku EIA byly v obou případech velmi podobné námitkám Správy CHKO Blanský les. Také na veřejném projednání v Plešovicích vystupoval vedoucí Správy RNDr. Flašar velmi rezolutně proti navýšení těžby, jež je v rozporu se schváleným územním plánem VÚC Blanský les i s plánem péče o CHKO Blanský les.

Neznám důvod, proč Správa CHKO nakonec ze svých nesouhlasných stanovisek ustoupila a v následných správních řízeních těžbu povolila. Zajímavé však je, že ji geolog Hranáč nekritizuje za prakticky stejná stanoviska, jaká uplatňovaly Jihočeské matky. Vedení správy by si zajisté nedovolil nařknout z neodbornosti, na občanské sdružení si ovšem každý může po libosti plivnout, zvláště pak, když se jedná jenom o ženské! Vraťme se však ještě k těm "nepodloženým laickým argumentům". Nemyslím si, že by povinností účastníka procesu EIA mělo být předložení oponentního odborného posudku.

Souhlasím s názorem kolegy Molka, že je vždy věci ku prospěchu, když se podaří takové nezávislé odborné hodnocení získat a při projednávání předložit. Není to však povinností občanské veřejnosti, ani to není ve finančních možnostech většiny sdružení. Nepotřebuji mít odborné geologické vzdělání, když namítám, že těžba narušuje krajinný ráz. Stačí podívat se z dálky, jak se oba lomy "zakusují" do krajiny. V případě Zrcadlové huti se jedná dokonce o estetické znehodnocení dálkových pohledů přímo z "hřebenové" stezky, vedoucí jádrovou částí CHKO z Kleti do Kuklova. Lidé z Plešovic mají právo namítat, že už stávající těžba narušuje kvalitu jejich života nadměrným hlukem, vibracemi, prašností, znečišťováním vodotečí. Nežádají zastavení těžby. Děsí se jen, že bude obnovena tak intenzívní těžba, jaká probíhala v době, kdy se stavěly chladící věže Temelína. Tehdy byl pro ně život ve vesničce pod Kletí utrpením. Dnes se uvažuje o navýšení zejména z důvodů výstavby dálnice D3. Značná část produkce firmy Kámen a písek, která je vlastníkem obou lomů, a jejíž ředitel ing. Otakar Veselý je v poradním sboru krajských zastupitelů, je podle údajů v jejích propagačních materiálech vyvážena do Rakouska. Navyšovat těžbu potřebuje firma prý i proto, aby si mohla odkládat přiměřenou finanční rezervu do rekultivačního fondu.

Jak bývá v Čechách v praxi naplňována tato zákonná povinnost, lze názorně doložit na příkladu jiné společnosti s ručením omezením - firmy Gralom na Strakonicku, která poté, kdy zdevastovala kdeco v okolí, vyhlásila konkurs a rekultivační povinnost přešla na stát - tedy na nás, daňové poplatníky. Firma Kámen a písek původně žádala o povolení těžby v Plešovicích na dobu 67 let v objemu až jeden milion tun ročně. Těžba jí byla povolena v objemu šest set tisíc tun ročně, přičemž otevřená část dobývacího prostoru je cca 25 ha. Nejsme tak trochu zemí z kategorie rozvojových, které tolerují drancování svých přírodních zdrojů?

Jedním z členů občanského sdružení Plešovice, které se také (neúspěšně) bránilo navýšení těžby, je pracovník odboru ochrany ovzduší krajského úřadu. Pokud by tedy Plešovičtí uváděli tak očividně neodborné argumenty, jak tvrdí Pavel Hranáč, bylo by to na pováženou. Musí ale místní obyvatelé opravdu povinně hledat odborné argumenty, když chtějí obhájit své právo na snesitelné životní prostředí? Cožpak hluk, prach a otřesy neexistují, když při sporadickém, předem ohlášeném měření nepřekračují povolené limity? Jak lze kvantifikovat narušení "faktoru pohody"? Jak exaktně změřit či zvážit estetickou újmu na krajině? A to, co nelze podložit konkrétními čísly a výpočty, neexistuje?

Mají místní lidé v tomto případě právo na postoj "ne na mém dvorku"? Je to jen čiré sobectví, nebo legitimní obhajoba kvality širšího domova? Má soukromý podnikatelský zájem těžařů větší význam pro rozvoj regionu, než zájmy malých místních podnikatelů na zachování turistické atraktivity obce, či zájmy místních občanů na zachování ceny jejich nemovitostí? Musí mít nutně pro správní řízení zpracovánu odbornou oponentní hlukovou a rozptylovou studii, když zjišťují, že si jejich dům blízko lomu nikdo nechce koupit? Ministerstvo životního prostředí vydalo v procesu EIA kompromisní stanovisko, jímž dostali těžaři zelenou při stanovení celkem 36 podmínek! Z praxe je ovšem známo, že jejich dodržování už nikdo nebude systematicky kontrolovat. Státní ochrana přírody nemá k tomu ani dostatek kapacity. Podobně by bylo možné rozepsat se o lomu Zrcadlová huť. Jak "příznivě" budou působit impulsní hlukové vlny při odstřelech na biotopy zvláště chráněných živočichů, kteří se usídlili v sousedním nadregionálním biocentru v době relativního klidu při útlumu těžební činnosti, není jistě třeba připomínat.

Činnost občanských sdružení, ač si to geolog Hranáč nemyslí, je opřena o zákon č. 114/1992 Sb. Ten by měl mít ve všech rozhodováních prioritu před tzv. "báňským" zákonem, často je tomu bohužel naopak. Konečná rozhodnutí většinou spíše akceptují názor jednoho ze zaměstnanců lomu, který byl též na veřejném projednání prezentován:

"Čtyřicet let se tady těžilo a nikdy se nekoukalo na nějakou ekologii... Oni se nám sem nacpali (míněno vyhlášení chráněné krajinné oblasti a činnost její správy) a chtějí teď rozhodovat o tom, jakou střechu si dám na svůj barák ...". - K tomu zajisté netřeba komentáře.

Tak jako každý člověk i každá instituce, i my občas děláme chyby. Jistě jsme, tak jako vše na světě, kritizovatelní. Kritika by však neměla být prezentována tak očividně neobjektivně, jak ji vypustil do elektronického média Pavel Hranáč, s úmyslem subjekt, s nímž nesouhlasím, co nejvíc znectít a zadupat do země.

Být zářivě inteligentním a vtipným na účet někoho, kdo se ani nemůže bránit, neboť se zpravidla o podobných útocích na internetu ani nedoví, je až lacině snadné. Není tak těžké přistoupit na jeho pravidla hry a odpovědět bonmotem:

Milý pane Hranáči, když si Jihočeské matky odskočí z Temelína (či z Plešovic), zalistují občas, na rozdíl od profesionálních geologů, i v pravidlech českého pravopisu. - Má ale podobným tónem vedená diskuse smysl? Co důležitého se vyřeší, častují-li se lidé navzájem "jedůvkami"? Čím pomůžou ochraně přírody?

Škoda, že se vyčerpávajícího sedmihodinového veřejného projednání kromě Jihočeských matek a OS Plešovice nezúčastnil zástupce žádné další z četných jihočeských environmentálních organizací. Možná, že by někoho napadly odbornější argumenty.

Jaroslava Brožová

Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Karla Buriana 1288/3
České Budějovice
370 01

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...

A po nás planina

Lidé od Temelína

Lidé od Temelína