Jihočeské matky

Příčinou havárie byla souhra několika nešťastných okolností - selhání lidského faktoru a také technická konstrukce a zabezpečení reaktoru. Během riskantního experimentu, který prováděla obsluha elektrárny, tehdy došlo k přehřátí a následné explozi reaktoru a do vzduchu se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií. Kontaminované vzdušniny několikrát obletěly Evropu.

Havarovaný reaktor byl zabezpečen železobetonovým krytem – sarkofágem, který byl postaven několik měsíců po havárii. Intenzivní záření však stavbu poškodilo a další škody napáchal déšť a sníh, které pronikly dovnitř prasklinami, které se zde vytvořily již za několik let po havárii. Odborníci tvrdí, že kdyby postihlo oblast tornádo nebo zemětřesení, sarkofág by se zhroutil a z reaktoru by unikla oblaka radioaktivního prachu. V současné době probíhají v Černobylu práce na větším a silnějším krytu trosek reaktoru, který by měl zabránit další kontaminaci životního prostředí. Nové zabezpečení reaktoru financuje částkou 505 milionů dolarů Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Nový sarkofág je součástí ještě rozsáhlejší akce v hodnotě jedné a půl miliardy dolarů, kterou od roku 1997 hradí mezinárodní sponzoři. Kromě nového sarkofágu k ní patří i důkladné sledování hladiny radiace, vyškolení expertů a vybudování další mohutné ocelové stavby nad sarkofágem.

Spočítat všechny oběti - zemřelé nebo poškozené havárií v Černobylu nikdy nebude možné. Tím spíš, že se mohou projevit až v následujících generacích a souvislost již nikdo nebude hledat. Za nezpochybnitelný fakt je považován zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy a nejrůznějších chronckých onemocnění na Ukrajině a v Bělorusku. Radioaktivní mrak však obletěl celou Evropu a existuje množství vědeckých materiálů, které naznačují možné zdravotní následky havárie nejen v oblastech, které byly radioaktivním spadem zasaženy nejvíce. V této souvislosti je vedena odborná debata, zda i nízké dávky radioaktivního záření mohou způsobit poškození, která nastartují vznik vážnějších zdravotních potíží. V zamořených oblastech Běloruska stále trvale žije okolo 1,5 milionů lidí. Mnoho dětí z těchto oblastí trpí chudokrevností, chronickými záněty průdušek, astmatem a mají výrazně sníženou imunitu. Časté jsou problémy se štítnou žlázou. Kromě obětí a poškozených nejdou vyčíslit ani finanční dopady havárie.Možná jen ty, kterých bylo a je třeba na konzervování „rozběsněného“ reaktoru železobetonovým sarkofágem... Sdružení Jihočeské matky připomíná havárii v jaderné elektrárně Černobyl již od roku 1991. Za tuto dobu jsme uspořádali koncerty, happeningy, semináře, besedy, výstavy či mše za oběti havárie. V posledních letech pořádáme benefiční koncerty, jejichž výtěžek vždy věnujeme na ozdravný pobyt běloruských a ukrajinských dětí z oblastí zasažených radioaktivním spadem. Tyto pobyty v České republice organizuje Česko-ruská společnost. Na podporu těchto dětí vystoupili v Českých Budějovicích již umělci Štěpán Rak, Jiří Dědeček či soubor Kvinterna. Pobyty, aby měly smysl, probíhají v délce několika týdnů. Navíc, děti jsou zde podorobeny zevrubné lékařské prohlídce, která již nejednou odhalila závažnější onemocnění, které by jinak mohlo zůstat zanedbáno.

Skutečnost, že memento Černobylu je třeba neustále připomínat, si uvědomují lidé po celém světě. Na síti Facebook je zatím ohlášeno 214 akcí v 16 zemích světa, převážně Evropy.

Daniela Magersteinová, Jihočeské matky