Jihočeské matky

Vážený pane prezidente,

dnes si v Temelíně prohlížíte místo, kde by mnozí rádi viděli další dva atomové reaktory. S Vaším zalíbením ve štěpení atomu nepochybujeme, že Vám se ta představa obzvláště líbí. Jistě pod věžemi JETE cítíte hrdost, že to byla právě vaše vláda, která v březnu 1993 rozhodla o dostavbě elektrárny.

Vzpomenete si ještě, že jste tehdy ani neodpověděl na dopis starostů šesti desítek obcí ze Sdružení měst a obcí regionu JETE? Ti krátce po revoluci ještě věřili, že jejich hlas bude vyslyšen a proti dostavbě společným dopisem protestovali. Možná bylo zjištění, že stát si svou prosadí i proti jejich vůli, momentem, kdy na soužití s atomem začali rezignovat.

Nemyslíte, že teď po letech je čas prozradit, co Vás tehdy s Vladimírem Dlouhým ve Washingtonu přesvědčilo, že navzdory varování expertů jste svěřili dokončení elektrárny americké (dnes již ale japonsko-kazašské) firmě Westinghouse? Nemrzelo Vás to posléze, když se se stavba začala prodražovat a její dokončení odkládat?

Jistě jako pečlivý člověk máte poznamenáno, že první blok Temelína měl být dokončen do konce roku 1995 a dostavba měla stát 68 miliard korun. Realita dalšího vývoje odkryla pravdivost argumentů, o něž jste své rozhodnutí opřel. Celkové náklady na dva temelínské reaktory se i se skladem vyhořelého paliva vyšplhaly na více než 110 miliard korun. Zásluhy za dokončení (a jako bonus svůj portrét vyvedený v oleji v elektrárně) si posléze v roce 2000 připsal Váš politický oponent Miroslav Grégr.

Nebojíte se, že podobně může dopadnout i stavba 3. a 4. bloku? Podíváte-li se okolo, vidíte zpožďování a zdražování – Olkiluoto, Flamanville, Vogtle ... Ba i ve Velké Británii zvažují, že si stavbu dalších reaktorů rozmyslí. Přeci jen kupovat reaktor EPR od Arevy pro elektrárnu Hinkley Point za 220 miliard korun za kus je poněkud luxusní špás. A věnovat ČEZu garantovanou cenu elektřiny z nové elektrárny, to je pro Vás jistě nepřípustnou socialistickou deformací trhu. Pro nás po šedesáti letech komerčního využívání atomu tedy rozhodně ano.

Předpokládáme, že se v návrzích na řešení dnes s paní předsedkyní Drábovou asi příliš neshodnete. Jak jsme po dvaadvaceti letech soužití s Vámi poznali, voláte po umenšování role státu. Kdežto paní předsedkyně s kolegou Pačesem a dalšími kolegy z poradní skupiny ministra Kuby ve svém závěrečném materiálu navrhují: „jaderná energetika i jaderný výzkum musí být přímo řízeny státem“.

Zajímalo by nás, pane prezidente, co s odstupem soudíte o účelových argumentech o nedostatku elektřiny, pokud by se nepostavil Temelín, které tak často zaznívaly, až jim běžný člověk uvěřil. Česká republika dnes patří mezi největší vývozce energie v Evropě a exportuje dokonce více, než celou roční výrobu JETE. Přesně jak mnozí z nás tentokrát předpovídali. Dnes totiž obdobnou argumentaci slýcháme opět, ačkoliv dostupná data žádný blízký deficit elektřiny v Česku nesignalizují.

Závěrem bychom se rádi dotkli ještě jednoho problému, který v české politice narostl do nepříjemných rozměrů. Totiž prorůstání politiky s byznysem. Vaše rodina žel nastavovala standardy takového jednání. Livie Klausová byla s Vaším souhlasem jmenována do dozorčí rady ČEZu a sponzorské dary generálního ředitele ČEZ Martina Romana naplnily účty soukromého gymnázia vašeho syna. Nerozmluvil byste jim to dnes, když vidíte, jaký devastující dopad pro důvěru v demokratický politický systém tu obdobné jednání dnes má?

Zkuste prosím odložit ideologické brýle a podívat se na možnou budoucí podobu energetiky i jiným pohledem. Pro Česko jsou na stole například nevládní koncepty Chytrá energie nebo Energetická (R)evoluce, které ukazují, že můžeme posílit svobodu jednotlivce i v oblasti zajištění energie, snížit závislost státu na dovozech paliv a ušetřit naše životní prostředí. I bez dalších jaderných reaktorů.

Vážený pane prezidente, vzhledem k důležitosti tématu zasíláme dnes tento dopis jako dopis otevřený nejen do Vaší prezidentské kanceláře, ale také médiím.

S pozdravem

Ing. Monika Machová Wittingerová, Jihočeské matky, o.s.

Ing. Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí