Jihočeské matky

Nazelenalé sklovité tektity, zvané vltavíny, byly na jihu Čech poprvé popsány už v 18.století. Pro svůj záhadný původ byly nazývány "nebeskými skly". Vcelku trefně tak byl předjímán jejich vznik následkem dopadu meteoritu, který později vědci potvrdili a zařadili do období mladších třetihor, přibližně před 15 miliony let. Dříve byly běžně nalézány při orání polí. Dnes už je možné získat jednotlivé exempláře pouze vytrvalým kopáním. Jako šperkařský kámen se stal vltavín vyhledávaným materiálem. Do šperků je zasazován ve svém původním tvaru, neboť obroušením ztrácí svou cenu. Stal se artiklem, který lze výhodně zpeněžit - a tak tu máme dnes tak obvyklé schéma: Co má nějakou tržní hodnotu, je třeba rychle využít, bez ohledu na hodnoty jiné.

Čas sběračů na polích i ojedinělých kopáčů je dávno pryč. Do terénu se vrhají celé organizované skupiny, usilovně podkopávající rozsáhlé lokality. Vznikají tak škody na přírodě a poutníkům krajinou hrozí nebezpečí úrazu. Zákony prý jsou na nelegální kopáče krátké - jak tvrdí policie - stejně jako v případě polních krádeží či pytláctví. Hrozí jim pouze pokuty či podmínečné tresty. Nevymahatelnost práva se "úřední šiml" rozhodl řešit "šalamounsky": Aby se neničila krajina nelegálně v malém, zničí se legálně ve velkém - průmyslovou těžbou vltavínů. V mnohých, až dosud zachovalých koutech Českobudějovicka a Českokrumlovska mění bagry terén v měsíční krajinu, "náklaďáky" odvážejí vytěženou zeminu a písek do třídírny či na skládky.

V bývalých polích zůstávají po zásazích těžké mechanizace krátery jako po bombách. Firmy, které už dostaly k těžbě licenci, slibují sice, že krajinu po ukončení těžby zrekultivují. Ukládá jim to ostatně zákon. Jenže - všechny jsou to společnosti s ručením omezeným. Po vytěžení vltavínů lze přece každou firmu pro nesolventnost zrušit - a kde se pak stát či postižené obce dovolají nápravy? Rekultivace si pak možná všichni zaplatíme ze svých daní.

O průmyslovou těžbu mají velký zájem zastupitelé mnohých obcí, v jejichž katastrálních územích se naleziště vltavínů nacházejí. Slibují si od ní obnovení pořádku, pracovní místa a hlavně - finanční přínos z daní. Někteří z nich vstupují jako společníci do těžařských firem. Střet zájmů v tom nevidí. Méně nadšeni jsou ostatní občané. Lidé, kteří žijí v blízkosti takto postižených lokalit , trpí hlukem, vibracemi, prašností a také samozřejmě ztrátou estetického vzhledu okolní krajiny, která je jejich širším domovem. Proti průmyslové těžbě se snaží bránit. Spisují stížnosti a petice, zatím ovšem marně. V průběhu těžby už je to bohužel "s křížkem po funuse".

Obyvatelé Besednice sepsali svou petici včas, v době, kdy se o povolení těžby teprve jedná. Kromě všech výše uvedených je k tomu vedl ještě jeden pádný důvod: průmyslová těžba by měla být prováděna v Přírodní památce "Besednické vltavíny", vyhlášené v roce 1995. O povolení k těžbě požádala firma G-plus z Plzně. Záměr je podporován místním starostou, který tvrdí, že těžba bude jednoznačně v zájmu obce ale i státu. Jeho spoluobčané, o nichž sdělovacím prostředkům až donedávna nepravdivě tvrdil, že si přejí urychlené vytěžení chráněné lokality, "aby už byl konečně pokoj od černých kopáčů", nasbírali na protestní petici přes dvě stovky podpisů. Nazlobila je zejména starostova pozoruhodná argumentace, že "o dění v obci nerozhoduje přece nikdo jiný, než občané, kteří jsou zastupováni řádně zvolenými zastupiteli a ti se rozhodli udělit souhlas k těžbě….."

Občané ve své petici ale oponují: " Průmyslovou těžbou vltavínů by došlo k dlouhodobému výraznému zhoršení životního prostředí v Besednici i jejím okolí. Veškeré negativní dopady, např. devastace krajiny, hluk a imise z nákladní dopravy, by byly realizovány na samém okraji obce. My a naše děti bychom po několik let museli žít vlastně v sousedství povrchového dolu."

Záměr vytěžit z přírodní památky vltavíny, jejichž zdejší unikátní naleziště evropského významu bylo před časem důvodem pro její vyhlášení, pobouřil také odborníky z řady vědeckých pracovišť. Úřady, příslušné v povolovacích řízeních, obdržely nesouhlasná stanoviska např. od Evropské asociace pro ochranu geologického přírodního dědictví, z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, z Agentury ochrany přírody a krajiny, z Národního muzea v Praze a z Moravského zemského muzea v Brně. Za všechny odborníky jmenujme alespoň významného českého, ve světě uznávaného geologa a paleontologa Prof. RNDr. Ivo Chlupáče, DrCs., který před zamýšlenou těžbou varuje už déle než rok. Za to si ovšem vysloužil od majitele těžařské firmy RNDr.Jana Štýbra velmi neseriózní odezvu:

S průhlednou motivací - zaslepen unikající vidinou zisků z vytěžených průhledných kamínků - zpochybnil odbornost profesora Chlupáče, význam jeho působení na Karlově univerzitě i v několika mezinárodních vědeckých institucích. Připomeňme si, jaké odborné vyjádření bylo terčem útoku:
"Přírodní památka Besednické vltavíny představuje mimořádnou lokalitu, jejíž význam přesahuje rámec České republiky. Poskytuje jedinečný geologický profil v oblasti tzv. "pádového pole". Umožňuje studovat genezi vltavínu z různých hledisek širokého spektra geologických věd. Kromě území naleziště by byla průmyslovou těžbou poškozována i hluboká skulpturace vltavínů. Celá řada unikátních exemplářů s tenkými "šupinami" či "jehlami" by byla zcela zničena. Uvažovaná těžba by byla popřením smyslu vyhlášení chráněného území a navíc by představovala nebezpečný precedens pro další obdobné případy v budoucnosti. Byl by to neomluvitelný prohřešek proti ochraně přírodního a kulturního dědictví našeho státu."

Kupodivu, Okresní úřad v Českém Krumlově i Krajský úřad v Českých Budějovicích, ač mají hájit především veřejné zájmy, daly za pravdu těžařům. Vydaly rozhodnutí, z něhož vyplývá, že přírodní památka bude nejlépe ochráněna tím, když budou její části průmyslově vytěženy. Vedoucí oddělení ochrany přírody Referátu životního prostředí, manželka jednoh o ze zákonodárců - poslance Parlamentu České republiky, obvinila přitom environmentální aktivisty, že nenavrhli jiný efektivní způsob ochrany nalezišť vltavínů před nelegálními kopáči. Tak mě napadá - řešili bychom podobně problém nenechavých turistů, kteří kdysi vydloubávali polodrahokamy z ostění kaple Svatého Kříže na Karlštejně? Kdybychom zbořili Karlštejn, bylo by přece po problému!

Občanská sdružení, která se účastnila dosavadních správních řízení, se proti diletantským úředním rozhodnutím odvolala k Ministerstvu životního prostředí. Další, poslední instancí bude už jen rozkladová komise ministra, který je svou původní profesí geolog. Jakpak se asi k věci postaví?

Jaroslava Brožová
(pro Rádio Svobodná Evropa, Hlasy a ohlasy)