Jihočeské matky

Většina informací o rakovinotvorných účincích radiace u dětí pochází doposud hlavně z výzkumů, které studovaly zdravotní stav dětí vystavených středním nebo vysokým dávkám záření. Převážně šlo o přeživší oběti atomového bombardování Japonska nebo o dětské pacienty, kteří byli vystaveni léčebnému ozařování. Na základě těchto studií byl odvozen vztah mezi dávkou radiace a vznikem rakoviny. Není však jasné, zda je možné tento vztah využít také pro mnohem běžnější oblast vystavení nízkým dávkám radiace, jaké představuje například působení přírodního radiačního pozadí nebo lékařských diagnostických metod.
To byl jeden z důvodů, proč se skupina švýcarských odborníků rozhodla analyzovat data ze sčítání lidu, z národního dětského onkologického registru a z radiačního modelu přírodní radiace ve Švýcarsku. Do výzkumu se zapojili experti z Univerzity v Bernu, z Univerzitní dětské nemocnice v Curychu, z Univerzity v Bazileji nebo z Dětské kantonální nemocnice v Lucernu. Vzhledem ke svému rozsahu byla studie financována z několika zdrojů, například švýcarským Spolkovým úřadem pro veřejné zdraví (BAG), Krebsliga Schweiz nebo Švýcarským národním fondem pro podporu vědeckého výzkumu.
Do výzkumu bylo zařazeno celkem 2 093 660 dětí narozených v letech 1990 až 2000, které byly sledované do roku 2008. Výskyt rakoviny byl hodnocen na základě údajů švýcarského dětského onkologického registru a celkem bylo identifikováno 1782 případů rakoviny. Mezi nimi bylo 530 případů leukémie, 328 případů lymfomu a 423 nádorů centrálního nervového systému.
Na základě údajů o místě bydliště dětí a na základě radiačního modelu vycházejícího z kombinace metod pro stanovení dávky záření byl hodnocen výskyt jednotlivých typů rakoviny v oblastech s různě vysokými hladinami pozaďové radiace. Děti byly rozděleny do 4 skupin podle úrovně radiace, které byly vystaveny v různých regionech Švýcarska. Do skupiny nejméně exponované byly zařazeny dětí žijící v oblastech, kde hodnota pozaďové radiace nepřekračuje 100 nSv/h, další skupiny žily v oblastech vystavených hodnotám 100 až 150 nSv/h, 150 až 200 nSv/h a nejvíce zatížená skupina byla vystavena hodnotám nad 200 nSv/h. Podle údajů Státního úřadu radiační ochrany jde o hodnoty odpovídající také přírodnímu pozadí v České republice.
Pro vyloučení možnosti, že rozdíly ve výskytu rakoviny u dětí byly způsobeny jinými vlivy, hodnotili odborníci i celou řadu dalších faktorů. Například možnou souvislost s porodní váhou dětí, se vzdáleností bydliště od nejbližší silnice s intenzivním provozem, se vzdáleností od nejbližších televizních a rozhlasových vysílačů, se vzděláním rodičů, se socioekonomickým statusem, s mírou urbanizace atd.
U dětí žijící v oblastech Švýcarska s vyšší hodnotou pozaďové přírodní radiace našla studie vyšší celkový výskyt dětské rakoviny, zejména v případě leukémie a nádorů mozku. U těchto typů rakoviny měly děti ve skupině s nejvyšší hodnotou pozaďové radiace (nad 200 nSv/h) zhruba dvojnásobné riziko vzniku leukémie nebo nádoru centrální nervové soustavy v porovnání s dětmi vystavenými nejnižším hladinám radiace (pod 100 nSv/h).
Naproti tomu nebyla nalezena souvislosti mezi výskytem sledovaných typů rakoviny u dětí a žádným z dalších sledovaných faktorů, jako je vzdálenost jejich bydliště od nejbližší dálnice nebo elektrického vedení vysokého napětí, porodní hmotnost dětí nebo vzdělání rodičů.
*****
(c) MUDr. Miroslav Šuta – odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik// grafika: NZZ.ch