Jihočeské matky

                DISKUSE O CHLUMU NEKONČÍ

   Další ze série veřejných diskusí ke kontroverznímu záměru výstavby velkokapacitního lyžařského areálu Chlum u Boletic se konala koncem ledna v zasedacím sále českobudějovické radnice. Pro zájemce o informace zajistilo pořádající sdružení Calla vskutku reprezentativní tým odborníků, zdálo se však, že v sále převládali ti, kdo žádné informace slyšet nechtěli.
Hlavní aktéři výstavby lyžařského ráje tentokrát předem mobilizovali početný dav svých příznivců, jejichž emotivně útočné projevy nenechaly příliš mnoho prostoru pro dotazy lidí s odlišným názorem.
  Překvapuje poněkud, že představitele politické strany, jež se nazývá občanskou a demokratickou, jihočeského hejtmana Jana Zahradníka,      ani v nejmenším neznepokojuje „hlas lidu“ v němž nalézá podporu,     rétorikou i dikcí připomínající spíše agresívní excesy davové hysterie z dob předválečného Německa či poválečného Československa.
Znepokojují ho naopak neukáznění živočichové, kteří jaksi nechápou význam tak dokonalého projektu a vyhlédli si právě území boletického vojenského prostoru pro svá stanoviště.
  „Vždyť to přece nebude žádný megalomanský areál, to bude areál lidský    a pro lidi, ne pro mamuty“ - prohlásil už v úvodu.
  „Já tomu nějak přestávám rozumět - jako by ti ptáci věděli, kde jsou ty hranice vojenského újezdu“ - postěžoval si dále a předmětné území sám odborně charakterizoval:  „Byl to jakýsi bolavý vřed Jihočeského kraje….. Armáda si tam dělala, co chce, taky si tam dělali co chtěli ti živočichové, pokud je nerozmačkaly tanky. Přišel KRAJ se svým zájmem, narušil to bahníčko - no a najednou se tu objevují takovéto důvody, které se dají těžko pochopit….. Samozřejmě, že armáda není žádný ochránce přírody, to je přece každýmu jasný. Ochránci si je našli jako své spojence, je to symbióza kočky se psem, to nemůže dlouho trvat, musí zdravý rozum zvítězit.“
   Tím je tedy všechno předem jasné. Přítomní odborníci se sice pokusili vysvětlit, jaké unikátní přírodní hodnoty jsou v boletickém prostoru zachovány a proč má význam je chránit, nenašli však v protilehlém „táboře“ příliš ochoty k naslouchání.
„Víme dobře, že sjezdové lyžování přináší ekonomiku ….“ trval na svém    pan hejtman ….  “já mám za sebou velmi silný mandát té demokratické samosprávy, o ní si myslím, že je stejně dobrým, ne-li lepším správcem území, včetně ochrany přírody, než armáda“.
O tom by jistě bylo možné diskutovat, ovšem pouze v případě, že by území boletického prostoru zůstalo trvale v majetku obcí a stalo se součástí chráněného území Šumavy. Už dnes je ovšem sepsána smlouva mezi zastupiteli Jihočeského kraje a privátní firmou Lipno servis, s.r.o. o společném sdružení „Chlum - centrum zimních sportů“, v níž se Jihočeský kraj zavazuje, že majetkové hodnoty, vzniklé realizací záměru, budou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, přičemž jménem sdružení bude jednat Lipno servis.……
K tomu pan hejtman vysvětlil, že jde o zcela obvyklý postup ve veřejno-      -soukromém partnerství, které prošlo standardním projednáním. Neshledává tedy nic, co by mohlo zavdávat nějaké důvody k pochybnostem.
 Pochybnosti prý naopak vzbuzují ty obezličky a slovní hříčky ochrany přírody - např. co je to ta revitalizace? Každý pod tím může rozumět něco jiného…..
Některé dotazy z posluchačstva mířily na přítomného velitele vojenského újezdu ing. Trněného. Týkaly se zejména obav ze znečištění prostoru ropnými produkty a nevybuchlou municí. Vyslechl také výčitky, že v demokratickém státě nemá co dělat rozsáhlé zakázané území, kam noha normálního smrtelníka nesmí vkročit.
  Tomuto tvrzení ovšem odporuje počet vydaných povolenek ke vstupu, jichž je v současnosti čtyři tisíce, kromě toho zde trvale žije 280 obyvatel a pracuje tu několik set lidí. Ostraha je přísnější v době tankových střeleb, tyto zbraně vyžadují rozsáhlé ochranné pásmo, v němž se nejlépe daří přírodním procesům.
Pozornějším čtenářům novin se zdá, že ostraha občas funguje méně, než    by měla, jinak by tu těžko mohlo dojít k nedávné krádeži cenné historické dlažby v boletickém kostele či k vychloubání podnapilých lesních zaměstnanců, jak si nerušeně chodí vystřelit na rysa. Takové zprávy ochránce přírody a památkáře jistě netěší, očekávají proto od vedení boletického újezdu účinná nápravná opatření. 
 Šumavským obcím dělá těžkou hlavu skutečnost, že zde turistická sezóna končí už v polovině srpna. Obce či kraj však zatím neuvažují o zadání sociologické studie, která by příčiny tohoto stavu objasnila, připravují pouze marketingovou studii o využitelnosti území (což je ovšem poněkud o něčem jiném).
 Lipenský starosta Zdeněk Zídek k tomu poznamenal, že hlavní příčinou stagnace cestovního ruchu na Šumavě jsou ochránci přírody, kteří brání jakýmkoliv záměrům, jež mohou přinést Šumavě rozvoj. Pořádající Calla      i ostatní podobné spolky jsou dle jeho názoru placeny ze zahraničí za to,    aby u nás všechno bojkotovaly.
 Podobný náhled zastávají i další starostové z polipenska, které také        „nejvíc fascinuje, že lidi z Budějovic chtějí chránit šumavskou přírodu“.
Zdá se tedy, že na Šumavě už „zdravý rozum“ zvítězil.
                                                  J. Brožová