Sdružení Jihočeské matky 

Sdružení Jihočeské matky je nevládní nezisková organizace, která vznikla po roce 1989 v Č. Budějovicích; oficiálně byla zaregistrována v roce 1992. Jsme nepolitická občanská organizace, jejímž posláním je ochrana přírody a krajiny. Snažíme se korigovat konzumní vztah člověka k životnímu prostředí (více informací najdete zde, stanovy sdružení zde).

Vážení přátelé,

dostává se Vám do rukou výroční zpráva Sdružení Jihočeské matky za rok 1999. Jsou v ní stručně popsány hlavní projekty, kterými se naše sdružení zabývalo. Některé jsou krátkodobé, jiné jsou pokračováním několikaleté práce.

V březnu rozhodovala vláda o dokončení výstavby Temelína, což se významně pro-mítlo do naší práce. Spolupracovaly jsme s nezávislou expertní komisí pro posouzení dostavby JETE, vyjadřovaly jsme se k energetické politice, k výstavbě meziskladů vyhořelého jaderného paliva aj.

V tomto roce se nám po letech podařilo vyhrát spor s ČEZ, a.s. - Vrchní soud v Praze rozhodl o nutnosti procesu E.I.A. (dle zákona 244/92 Sb. o posouzení vlivu stavby na životní prostředí) u budovy aktivních pomocných provozů v areálu JETE.

V květnu 1999 podal ČEZ, a.s. žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoby, kdy žaloval naše sdružení za výroky v tiskové zprávě z dubna 1999; následně svou žalobu rozšířil o další naše výroky. Naše sdružení se také účastnilo množství správních řízeních lokálního významu (výstavba obchodního centra Boršov nad Vltavou, výstavba velkokapacitní výkrmny brojlerů u Strmilova, spalovna Mydlovary a jiných). Za tento projekt bylo naše sdru-žení oceněno Nadací Sasakawa 2. místem za nejlepší ekologický projekt roku 1999.

Jestli Vás naše činnost zaujala, velmi rádi Vás uvítáme v naší kanceláři nebo na našich akcích.

S přáním všeho dobrého
Jihočeské matky

Personální obsazení

PROJEKT "LOBBYING"

Tento dlouhodobý projekt patří k nejdůležitějším činnostem v celé kampani proti dostavbě JETE, a to na celostátní i regionální úrovni. Zakládal se na práci odborníků z řad vlastních členů a na spolupráci s ostatními nevládními organizacemi. Hlavním cílem bylo seznámit veřejnost a politiky s nedodržováním zákonů na JETE a prosazení demise ministra průmyslu M. Grégra.

Přes Petiční výbor Parlamentu ČR jsme se pokusily získat úplný seznam stavebních a technologických změn na JETE, který má klíčovou roli v otázce bezpečnosti JETE. Tento seznam byl přislíben ve veřejném slyšení Petičního výboru, avšak přes snahu některých poslanců nám není dosud k dispozici.

Nezávislé expertní komisi pro posouzení dostavby JETE jsme poskytly přehled právních nedostatků v JETE a některé, dříve utajované, informace ze stavební dokumentace.

Další část lobbyingu na začátku roku směřovala na vládu - zaslaly jsme mnoho dopisů s výzvou o veřejnou diskusi a prosbou o přijetí. Většina politiků písemně odpověděla, s některými se nám podařilo setkat se osobně (např. vicepremiér Rychetský a Špidla, ministr Dostál, ministr Kužvart, ministr E. Zeman).

V době vládního rozhodování o JETE jsme spolu s jinými nevládními organizacemi (Hnutí Duha, Calla aj.) sbíraly podpisy ke dvěma peticím proti dostavbě JETE. Těsný výsledek hlasování (8:11) ve vládě ukázal, že lobbying proti do-stavbě mínění politiků ovlivnil.

Probíhalo také posouzení vlivu na životní prostředí (E.I.A.) k výstavbě meziskladu vyhořelého paliva v Dukovanech a v lokalitě Skalka. K oběma posouzením jsme vypracovaly připomínky a hájily je na veřejných projednáních.

Pokračovaly jsme v účasti na vytváření strategie regionálního rozvoje, kde jsme se snažily prosadit své připomínky do strategie i v otázce JETE a meziskladů. V tomto lobbyingu budeme pokračovat na úrovni státu i Evropské unie.

Před opakovanými volbami do městského zastupitelstva v Českých Budějovicích jsme nezapomněly ani na komunální lobbying. Podílely jsme se na organizaci veřejných panelových diskusí kandidátů. Kromě toho jsme s některými komunálními politiky diskutovaly o Temelínu, Mydlovarech a energetické poli-tice.

Na 2 valných hromadách jsme sledovaly, jako malí akcionáři, dění v ČEZ a.s.

Dopisem jsme se obrátily na velvyslance Grušu ve Vídni, velvyslance Černého v Bonnu a náměstka ministra zahraničí Teličku před jejich plánovanou cestou na JETE. Během této návštěvy jsme 1. října u JETE demonstrovaly proti, podle našeho názoru, zkreslenému informování o JETE v Evropské unii.

Účastnily jsme se v rámci iniciativy Impuls (naše členka byla předsedkyní sekce životní prostředí) i velké veřejné diskuze v Praze, které se účastnili někteří známí politici včetně prezidenta Havla.

Vystoupily jsme proti novelám zákonů č. 244/92 Sb. (o posuzování vlivu na životní prostředí) a č. 114/92 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), které navrhovaly omezení účasti veřejnosti na správních řízeních.

Vstoupily jsme do procesu přípravy energetické a surovinové politiky se svými kritickými připomínkami.

Tento projekt byl podpořen Hornorakouskou platformou proti atomovému nebezpečí a Mezinárodní aliancí žen proti atomovému nebezpečí.

Práce s médii představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů k ovlivnění veřejného mínění a mínění politiků.

Téma Temelín se ve všech médiích často v souvislosti s rozhodováním o dostavbě objevovalo. Do diskuse se zapojili nejen odpůrci a příznivci dostavby, ale i zástupci všech společenských vrstev (vědci, učitelé, sportovci, umělci...).

I naše sdružení se velmi intenzivně tohoto procesu účastnilo. Vydaly jsme množství tiskových zpráv, organizovaly tiskové konference k aktuálním událostem, psaly reakce a vlastní názory do novin. Základem této práce se stalo sledování regionálního a celostátního tisku.

Zveřejňovaly jsme informace o technických nedostatcích JETE, rešerše z dokumentací a studií atd. nejen v novinách, televizi a rozhlasu, ale i formou letáků na informačních stáncích. Zájem o tato témata projevila také zahraniční média - slovenská, německá a rakouská.

Dále naše sdružení zadalo u agentury AISA průzkum veřejného mínění v jižních Čechách k otázce Temelína. Průzkum ukázal zajímavý výsledek - 49 % dotázaných bylo pro jiné využití areálu JETE než je dokončení jaderné elektrárny.V druhém pololetí začaly fungovat naše webové stránky, na kterých jsme pravidelně zveřejňovaly naše materiály.

Za tento rok jsme celkem vydaly 47 tiskových zpráv; vyjádření našeho sdružení byla v tisku citována cca v 140 článcích.

Je patrné, že roste počet odpůrců dostavby JETE, což je výsledek dlouholeté důsledné práce Jihočeských matek a spolupracujících organizací, které jsou v diskuzích považovány za rovnocenné partnery.

Tento projekt byl podpořen Hornorakouskou platformou proti atomovému nebezpečí.

Cílem projektu bylo informovat veřejnost o dění v JETE, o možnostech pro-testu, o energetické politice, alternativních zdrojích energie aj. Pokračovaly jsme v organizování putovní výstavy o alternativních zdrojích energie "Energie pro budoucnost". Výstavu viděli např. studenti gymnázia v Praze-Říčanech, žáci základních škol v Trhových Svinech, v Č. Budějovicích, Praze aj. Dále byla představena v městské knihovně Kroměříž, na radnici v Českých Budějovicích, na obecním úřadě Zahrádky, ve Vysokém Mýtě, Lito-myšli aj. V rámci této výstavy se na některých místech konaly přednášky a dis-kuze o jaderné a alternativní energii (např. na Biologické fakultě Jihočeské uni-verzity nebo v Kaplici pro evangelickou obec).

V červenci byla tato výstava spolu s výstavou fotografií "Temelín včera a dnes" představena v pražské Galerii Jaroslava Frágnera v Betlémské kapli. Výstavu zahájila náměstkyně ministra životního prostředí E. Tylová. Na podzim se výstavy přesunuly do solárního pavilonu v Praze-Barrandově.

Jako v minulých letech se naše sdružení účastnilo výstav, které probíhají na Výstavišti v Českých Budějovicích - Země živitelka, Hobby, Czechotherm - Ekostyl,Vzdělání a řemeslo, Interdidakta a Adventní trhy. Na našem informačním stánku mohli návštěvnici najít kromě našich materiálů - Ztuhy a různých letáků - také základní informace o obnovitelných zdrojích energie. Nabízely jsme jim kontakty na jednotlivé firmy či přímo konzultaci u odborníka, energe-tického auditora. Na stánku také mnoho lidí podepisovalo aktuální petice proti uvedení JETE do provozu. Na trzích jsme získaly nové kontakty a nové členy sdružení.

V únoru proběhl v naší kanceláři den otevřených dveří určený pro veřejnost a také jsme navštívily jadernou elektrárnu Wackersdorf, která nebyla díky protestům veřejnosti a občanských iniciativ nikdy uvedena do provozu.

V červenci jsme se podílely na organizaci úspěšné umělecké výstavy v Městském divadle Č. Krumlov. Sochařka Dagmar Pátková a malíř Tomáš Halama se vyjadřovali také k tématu jaderné energie a výstavu věnovali našemu sdružení.

V rámci mezinárodní spolupráce jsme si vyměňovaly aktuální informace s nevládními organizacemi v Rakousku a Německu (exkurze pro Bund Naturschutz Bayern na JETE, studijní cesta Jihočeských matek na Ekologický institut ve Vídni aj.).

Začátkem října jsme se účastnily mezinárodního filmového festivalu Ekofilm v Českém Krumlově, kde jsme se v rámci diskuzí vyjadřovaly k Temelínu. Také v tomto projektu se ukázala nutnost dlouhodobé důsledné informační práce s veřejností. Je patrné, že neustále vzrůstá počet odpůrců atomové energie i díky naší informační kampani.

Tento projekt byl podpořen Hornorakouskou platformou proti atomové nebezpečí, výstava "Energie pro budoucnost" Mezinárodní aliancí žen proti atomovému nebezpečí. Časopis Ztuha byl v roce 1999 vydán v rozsahu 8 čísel a jednoho zvláštního vydání. Snažily jsme se v něm aktuálně informovat o dění souvisejícím s jadernou elektrárnou Temelín - o havarijním plánování, o vlivu těžby uranu na životní prostředí, o naší žalobě k Vrchnímu soudu v Praze ohledně zóny havarijního plánování a posuzování budovy aktivních pomocných provozů podle zákona č. 224/92 Sb., o situaci v zahraničí a pod.

Ve Ztuze se zabýváme také dalšími tématy - festivalem Ekofilm v Českém Krumlově, ochranou zvířat a jinými.

Časopis je rozesílán na cca 1 500 adres a také rozdáván na výstavách (Země živitelka, Hobby, Ekostyl, Czechotherm a pod.).

Časopis Ztuha byl vydáván za podpory Nadace Partnerství a Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí.

Ve spolupráci se sdružením Calla jsme vypracovaly studii o ekologických a ekonomických důsledcích těžby uranu. Studie je určena veřejnosti, především zastupitelům obcí a měst, poslancům, a dále je vhodným materiálem pro členy vlády, kteří rozhodují o těžbě uranové rudy.

Studie se zabývá historií a vlivem těžby uranu v České republice, chemickou úpravnou uranové rudy MAPE Mydlovary a také vlivem záření na zdraví. Studie byla rozeslána starostům obcí v okolí Mydlovar, představitelům státní správy v Č. Budějovicích a všem poslancům a senátorům. Na základě této stu-die jsme se osobně setkaly s 15 poslanci a senátory.

Vypracování studie bylo umožněno díky finanční podpoře Nadace Partnerství.

Jihočeské matky se podílely na vzniku studie, která obsahuje základní informace o technických aspektech elektrárny Temelín, informace o možnostech její ná-hrady, informace o jejích vlivech na životní prostředí a o možnostech využití kogenerace v Čechách.

Část studie o možnostech alternativního využití areálu jaderné elektrárny byla osobně předána ministrům vlády ČR před tím, než rozhodovali o dostavbě. Studie byla poskytnuta také členům expertní komise a členům vlády. S výsledky studie jsme seznámily novináře na tiskových konferencích v Č. Budějovicích a v Praze.

Vypracování studie bylo umožněno díky finanční podpoře Nadace Partnerství.

V dubnu jsme již tradičně pořádaly vzpomínkovou akci k 13. výročí havárie v Černobylu. Tato akce proběhla v Českých Budějovicích a moderoval ji Petr Vacek, herec divadla Ypsilon z Prahy. V první části vystoupil na koncertě Vla-dimír Merta, v druhé části se velkoplošně promítal dokumentární film "Od Čečny k Černobylu". Této upomínky se účastnilo na 200 lidí včetně zástupců z Ukrajiny. Také jsme ve spolupráci s Charitou Č. Budějovice iniciovaly konání mše svaté za oběti černobylské havárie.

Den na paměť Černobylu byl podpořen nadací NIRS Eastern grants.

Právní část projektu je nazvaná Rozvoj regionální demokracie a týká se účasti našeho sdružení ve správních řízeních. V rámci tohoto projektu jsme se zúčast-nily cca 80 správních řízení - např. stavba megamarketu a zábavního komplexu v nivě řeky Vltavy v Boršově nad Vltavou, projednání regionální koncepce protipovodňových opatření, výstavba velkokapacitní spalovny komunálního odpadu v Mydlovarech, skládka komunálního odpadu v Lišově, rozšíření výroby balené vody HBSW Dobrá Voda v Byňově u Nových Hradů, golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou a u Nové Bystřice, velkokapacitní výkrmna brojlerů u Strmilova, megalomanské areály v okolí jezera Lipno a mnoho dalších. V některých případech se nám daří některé problematické projekty zastavit, nebo alespoň zmírnit jejich nepříznivý dopad na životní prostředí. Také úřady si pomalu začínají zvykat, že veřejnost má právo vstupovat do těchto řízení jako plnoprávný účastník a že jejich rozhodování jsou pod veřejnou kontrolou.

V druhé části - Právní projekt Temelín - dokázalo naše sdružení během 3 let prosadit u kontroverzní stavby, kterou je JETE (konkrétně u jednoho z důležitých technologických uzlů - budovy pomocných aktivních provozů), projednání projektových změn této stavby podle zákona č. 244/92 Sb. (posu-zování vlivů na životní prostředí). Ačkoliv je tento zákon jako jeden z mála koncipován v souladu s legislativou EU, bylo velice problematické přinutit příslušné orgány státní správy, aby jej dodržovaly. Sdružení muselo podat žalo-bu k Vrchnímu soudu v Praze. Kladný rozsudek Vrchního soudu ve svém dů-sledku poprvé umožnil české veřejnosti vyjádřit se k vlivům JE Temelín na životní prostředí.

Druhým rokem jsme pokračovaly v kauze o vyhlášení zóny havarijního plánování okolo JETE. Naše sdružení v roce 1998 podalo žalobu proti SÚJB, protože vydal rozhodnutí o velikosti zóny vnějšího havarijního plánování bez účasti veřejnosti. V prosinci tohoto roku dal Vrchní soud za pravdu našemu sdružení - zrušil žalované rozhodnutí předsedy SÚJB a vrátil věc k dalšímu řízení.

Tento projekt probíhal díky finanční podpoře Nadace pro rozvoj občanské společnosti, druhá část byla spolufinancována Hornorakouskou platformou proti atomovému nebezpečí.

Za tento projekt bylo naše sdružení oceněno Nadací Sasakawa 2. místem za nejlepší ekologický projekt roku 1999.

V listopadu jsme v Bechyni pro veřejnost připravily seminář o izolacích domů. Zúčastnilo se 50 majitelů rodinných domků i ostatních zájemců o izolace. Na semináři se hovořilo o izolacích, energetických auditech a dotacích na zateplo-vání. Účastníkům se dále představily firmy, které se v jižních Čechách izolacemi profesionálně zabývají. Účastníci tak měli možnost srovnat různé metody práce, různé druhy materiálů a ceny. Druhou částí semináře byla praktická ukázka provádění izolace na rodinném domku, včetně ekonomického vyhodnocení a upozornění na nejčastější chyby při izolování. Vznikl také sborník se všemi důležitými informacemi, který byl rozeslán dalším zájemcům.

Seminář byl financován z grantu Nadace Partnerství.